Hlavní dopady koronavirové krize se na ekonomické situaci podniků naplno projeví se zpožděním několika měsíců. Kritické období přijde ve druhé polovině roku, kdy pominou účinky zákonů chránících podnikatele před pádem do exekucí a insolvencí. Jak bojovat s finančními potížemi, radili účastníci webináře Dluhy v časech koronaviru, pořádaného Právním rádcem a Hospodářskými novinami.

Krize dopadne téměř na všechny

Zákonná možnost odložit si splátky oddálí okamžik, kdy i banky začnou zaznamenávat zvýšený bojem nesplácených úvěrů. "Nebude to ze dne na den. Náběhová křivka může být poměrně pomalá," říká Jaroslav Schönfeld, ředitel útvaru restrukturalizace a vymáhání korporátních klientů České spořitelny. V případě předešlé finanční krize nesplácené úvěry kulminovaly až tři roky po nástupu ekonomických problémů. "Máme před sebou dlouhé období, kdy bude objem nesplácených úvěrů narůstat," předpovídá Schönfeld.

Spolu s ním podnikatelům na webovém semináři radila také advokátka Hana Křenková z projektu Exevido a partner advokátní kancelář Havel & Partners Petr Sprinz. Ten upozornil na to, že pandemie zasáhla snad s výjimkou farmaceutického průmyslu nebo on-line sektoru téměř všechny. Zásah státu, který přijal soubor opatření souhrnně zvaných lex covid, přišel podle něho právě včas. Ochránit potřebovali dlužníci i veřejná moc. "Zákonodárce se snažil reagovat tak, aby zploštil křivku nápadu insolvencí. Byla vůbec otázka, do jaké míry mohou soudy v té době fungovat," vysvětluje Sprinz a dodává: "V prvních týdnech pandemie se nám posouvala všechna ústní jednání, která jsme měli nařízena. Soudy fungovaly v omezeném režimu a nebyly připraveny řešit nápor nových případů."

Klíčové je postavit se problémům čelem

Všichni tři odborníci se shodli na tom, že firmy nyní musí jednat rychle. Váhání by je mohlo přivést k nakupení dluhů a ke krachu. Měly by proto aktivně jednat s obchodními partnery, pohlídat si hotovost, rozjet výrobu či poskytování služeb a využít finanční pomoc od státu.

"Ideální je už na začátku potíží kontaktovat banky, dodavatele, odběratele. Zvolit v rámci daných možností otevřenou komunikaci a pro řešení situace podle významnosti toho kterého zásahu získat podporu právě u klíčových partnerů," radí Jaroslav Schönfeld. Varuje před zaběhnutou praxí manažerů českých firem nepřiznat sobě ani svým obchodním partnerům problémy včas. Připomíná výzkum VŠE, který analyzoval ekonomickou situaci firem, jež vstupovaly do insolvenčního řízení. "Zabývali jsme se tím, jak na tom byly v okamžiku rozhodnutí o úpadku nebo povolení moratoria, pak jak na tom byly rok, dva a tři roky předtím," popisuje s tím, že data čerpali z obchodního a insolvenčního rejstříku. "Až na jedinou výjimku žádné moratorium povolené od doby účinnosti insolvenčního zákona v roce 2008 nevedlo k odvrácení úpadku. A navíc, když jsme se dívali na finanční kondici firem, které o ochranu před věřiteli zažádaly, už tři roky předtím vykazovaly ekonomickou platební neschopnost a většina z nich byla předlužená," vyjmenovává Schönfeld argumenty pro závěr, že firmy řeší své problémy velmi pozdě a že moratorium není úspěšné sanační opatření. "Podobně neslavně dopadly i předjednané reorganizace. Dvě třetiny z nich se přeměnily v konkurz, tedy likvidační řešení insolvence," dodává. Také v těchto případech byly zkoumané firmy v platební neschopnosti a často předlužené dávno před povolením reorganizace.

Větší problém kvůli přehlížení nesnází nastává u malých a středních podniků, kde je vlastník často spojen s managementem. Bývá to osoba, která před 25 lety podnik založila a byla zvyklá firmu řídit svým vlastním způsobem. Často tyto společnosti nemají dobrý controlling a dostatečné finanční řízení. Vedení podniku si neuvědomuje, že situace je už vážná. "V neposlední řadě tam může být i obava z nepřátelského převzetí firmy. Stigma insolvenčního řízení je silné a obavy z toho, že pokud se objevím v insolvenčním rejstříku, mé problémy to jen prohloubí, nejsou neopodstatněné," potvrzuje Schönfeld skutečnost, že záznam v insolvenčním rejstříku velmi ztěžuje dostupnost cizích, zejména bankovních zdrojů. "Jakmile veřejně deklarujete, že jste ve finančních potížích, vaši dodavatelé po vás v lepším případě budou chtít peníze hned při dodání zboží, v horším budou požadovat platbu předem. A to je pro cash flow podniku v krizi smrtící."

Kdy se už nevyplatí firmu zachraňovat

Předtím než podnik začne přemýšlet o způsobu, jak se z problémů dostane, měl by si zodpovědět základní otázky: Mám produkt, který bude konkurenceschopný i po strukturálních změnách, jež v ekonomice nastanou? Je po produktu dostatečná poptávka, která alespoň ze střednědobého hlediska umožní dosahovat zisku a profitability? "V případě záporných odpovědí je naprosto férové si přiznat, že taková společnost by měla být likvidována a aktiva, zdroje by měly být přesunuty jinam, kde jejich využití bude dávat smysl," poznamenává bankéř.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?