Změny v insolvencích, přijaté kvůli pandemii koronaviru, umožní podnikatelům v problémech se nadechnout a najít řešení, jak překonat úpadek, říká advokát Michal Žižlavský. Za ním jsou 25leté zkušenosti s insolvencemi a restrukturalizacemi velkých korporací. Zároveň ale s obavou sleduje, jak vládní opatření oslabila pozici věřitelů. Vidí v tom riziko, že se z věřitele, kterému dlužník neplatí, stane dlužník. Až přestanou platit vládní opatření, dá se podle něj čekat, že insolvencí bude přibývat.

Kdo je v současné ekonomické krizi způsobené pandemií nejvíce ohrožen úpadkem?

Jsou to podnikatelé malí i velcí. Do toho počítejme drobné obchodníky, podnikatele, živnostníky i velké firmy v určitých sektorech, například ubytování nebo letecké dopravě. Týká se to tedy podnikání jako takového. Já si myslím, že nejvíc budou ohroženy firmy, které mají malou marži a v době konjunktury tak nějak přežívaly s nízkým ziskem a teď při obecném poklesu zakázek budou první na řadě. Může se tady projevit i fenomén takzvaných montoven, kdy je česká firma jen součástí řetězce, ale hlavní zisk inkasuje až ten, kdo prodává finální produkt. Mluvíme o ohrožených firmách, které jsou v pozicích subdodavatelů.

Vláda se záměrem zmírnit dopady pandemie rozhodla o přijetí takzvaného lex covid justice. Jaké změny zavádí tento zákon do insolvencí?

Nejvíce změn se týká podnikatelů. Těm přinesl lex covid justice nový nástroj v podobě mimořádného moratoria. Umožnil jim také přerušení plnění reorganizačních plánů a pozastavil zákonnou povinnost dlužníka podat sám na sebe insolvenční návrh v případě, že je v úpadku. Také vzal dočasně věřitelům možnost zahajovat insolvenční řízení z vlastní iniciativy.

Michal Žižlavský

Působí jako advokát od roku 1991. Specializuje se na insolvenci a restrukturalizaci korporací. Je vedoucím partnerem advokátní kanceláře Žižlavský. Jako první získal v České republice zvláštní povolení k řešení úpadku korporací a finančních institucí. Pracuje na nejvýznamnějších případech korporátních úpadků v zemi (OKD, Vítkovice). V roce 2017 získal prestižní ocenění Právník roku v kategorii insolvenční právo. V minulosti působil jako soudce. Je členem představenstva České advokátní komory a předsedou Rady expertů Asociace insolvenčních správců. Je členem Legislativní rady vlády České republiky.

Předseda Rady expertů Asociace insolvenčních správců Michal Žižlavský

Změny byly vzhledem k výjimečné situaci přijaty ve stavu legislativní nouze, to znamená velmi rychle…

Je logické, že se nějaké změny rychle přijmout musely. Otázka je, zda těch změn není příliš. Z mého pohledu jich příliš je. Myslím, že máme standardní mechanismy, které lze použít i v době krize. Insolvenční řízení je ostatně krizový proces jako takový, je určený právě pro řešení situace, kdy někdo není schopen platit své závazky. Myslím si, že některá opatření mohou pomoci, některá jsou podle mého názoru nadbytečná.

Která opatření tedy podle vás mohou být přínosná?

Pozitivně vnímám mimořádné moratorium a možnost přerušit plnění reorganizačních plánů. V podobě mimořádného moratoria získává dlužník jakýsi ochranný štít před věřiteli. Pokud podnikatel tohoto nástroje využije, nemůže na něj být podán insolvenční návrh a získává řadu výhod. Největší je ta, že může platit přednostně pohledávky, které jsou bezprostředně nutné k provozu jeho podniku. Může nakupovat zásoby, platit zaměstnance. A hlavně za to není postižitelný. Pokud by to stejné udělal bez ochrany mimořádného moratoria a byl v úpadku, hrozí mu řada sankcí nejen podle civilního práva, ale i podle trestního práva. Může se dopustit trestných činů poškozování nebo zvýhodňování věřitele. Dlužník tedy získá prostor pro to, aby restartoval podnik. Podnikatel, který se snaží a dělá něco pro to, aby překonal úpadek, má k dispozici poměrně silný nástroj v podobě mimořádného moratoria. Důležité je vědět, že o tento typ moratoria lze požádat jen do konce srpna.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?