Konec nouzového stavu a zmírňování protipandemických opatření znamená i návrat zaměstnanců na pracoviště. Firmy však zavádějí hygienická opatření, která mají zamezit šíření koronaviru.

Například automobilka Škoda Auto nařídila po obnovení výroby na 80 hygienických pravidel, která musí zaměstnanci dodržovat. A přísná opatření se ve firmě zřejmě hned tak neuvolní. Škoda třeba trvá na nošení roušek u zaměstnanců i přesto, že se postupně uvolňují vládní nařízení o zakrytí úst a nosu. "Používání roušek máme hned vedle přísné osobní hygieny a rozestupů za nejúčinnější nástroj plošného boje s nákazou, proto je budeme zachovávat v areálu závodu Škoda Auto i po uvolnění pravidel ze strany státu," řekla Kamila Biddle z tiskového oddělení firmy.

Měření teploty v práci

Lidé si také zvykají na to, že při vstupu do práce se jim měří teplota. Má ale zaměstnavatel vůbec právo takto sledovat zdravotní stav zaměstnance? Podle právníků je zaměstnanec povinný se měření teploty podrobit. "Nepodrobení se uvedeným mimořádným opatřením by v krajním případě mohlo být kvalifikováno jako porušení pracovní kázně zaměstnancem," zdůrazňuje advokát Ondřej Řitička z pražské pobočky mezinárodní advokátní kanceláře Noerr.

"Vzhledem k zákonné povinnosti zaměstnavatele vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky lze preventivní opatření měřením teploty zaměstnanců při nástupu do práce považovat za přiměřená povaze rizika," vysvětluje Kateřina Brodská z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.

Podobně se na to dívá i Úřad pro ochranu osobních údajů. Z vyjádření na webu úřadu vyplývá, že vzhledem k protiinfekčním opatřením prý lze měření považovat za oprávněný zájem zaměstnavatele. Zároveň ale úřad upozorňuje na právní úskalí takové situace: "Je to určitým a dosud bezprecedentním zásahem do osobní integrity člověka s možným dopadem do osobnostních práv v případě nevpuštění do objektu."

Pokud zaměstnavatel naměří u vstupu zaměstnanci teplotu, a nechce ho proto pustit do práce, je třeba postupovat podle práva. "Zákoník práce nezná možnost, že by o zdravotní způsobilosti zaměstnance pro výkon práce rozhodoval sám zaměstnavatel," varuje advokátka Alena Čechtická z advokátní kanceláře Noerr. Kateřina Brodská z ministerstva práce a sociálních věcí proto radí: "V případě zjištění příznaků infekčního onemocnění je třeba odeslat zaměstnance k registrujícímu lékaři k posouzení, zda u dotyčného nenastaly důvody pro uznání dočasné pracovní neschopnosti či nařízení karantény."

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?