Významnou součástí právních vztahů jsou i pravidla pro seznamování smluvních stran s obchodními podmínkami. Obchodní podmínky lze charakterizovat jako souhrn nepřímých ujednání, která se vyznačují možností svého opakovaného použití v rámci kontraktačního procesu.1 💬 Jejich účelem je zajištění co nejvyššího zautomatizování a zjednodušení procesu uzavírání smluv.
Pro stabilitu transakce je z pohledu spotřebitelů zcela zásadní, aby obchodní podmínky, na kterých celý obchod často ve značném rozsahu stojí, nebyly zneplatňovány. Jestliže totiž dojde následkem přehnaně přísného a formalistického přístupu k jejich dodatečnému zneplatnění, může být v důsledku této skutečnosti zneplatněna celá smlouva. S tím se však pojí řada negativ, jako například povinnost stran vrátit si plnění. To v praxi znamená, že klient může například přijít o úvěrovanou nemovitost.
Obdobně je tomu také v případě pojistné smlouvy, která je podmínkou úvěru. Jestliže by v důsledku neplatnosti podmínek došlo k jejímu zneplatnění, znovu by to byl klient, kdo by musel nést následky s tím spojené. Ty mohou spočívat například v povinnosti uhradit smluvní sankce nebo v nutnosti sjednat si novou smlouvu za podstatně méně výhodných podmínek.
Jelikož mají obchodní podmínky v praxi širokou využitelnost, dalo by se předpokládat, že pravidla jejich využití budou jasně stanovena. V praxi však vágní úprava použitelnosti obchodních podmínek nebyla nijak zvlášť vyjasněna ani přijetím nového občanského zákoníku.2 💬 Pravidla pro jejich využití tak musíme nadále hledat v judikatuře, která doznala v posledních letech významný posun.
Posledním počinem v této oblasti je rozsudek Nejvyššího soudu z letošního března.3 💬 Toto rozhodnutí se soustřeďuje na otázku seznamování spotřebitelů s obchodními podmínkami, přičemž závěry vyjádřené v rozhodnutí jsou diametrálně odlišné od dřívějšího názorového postoje Nejvyššího soudu.
Dřívější judikatura k obchodním podmínkám
Častá úskalí v praxi představuje povinnost podnikatele seznámit s obchodními podmínkami druhou smluvní stranu.4 💬 Tato povinnost je standardně plněna odkazem na podmínky ve smlouvě a jejich předložením při podpisu smlouvy. Podle Nejvyššího soudu jde o nejprůkaznější, nejtransparentnější a pro smluvní strany nejpřehlednější způsob, nikoliv však způsob jediný.5 💬
Předkládání rozsáhlé dokumentace při uzavírání značného počtu smluv nemusí být dostatečně flexibilní, proto jsou v praxi využívány i další způsoby, jako například zpřístupnění dokumentace k nahlédnutí na obchodních pobočkách či na webových stránkách. S legitimitou tohoto postupu u pojistných podmínek se ztotožnila také česká justice.6 💬
Nejvyšší soud potvrdil, že povinnost seznámit pojistníka s pojistnými podmínkami lze splnit i jiným způsobem než předložením dokumentace před uzavřením smlouvy. Za dostatečné seznámení lze také považovat situaci, kdy pojistitel pojistníkovi sdělí místo, na kterém se může s danou dokumentací seznámit. Toto rozhodnutí Nejvyššího soudu potvrdil i Ústavní soud.7 💬
Názorový postoj Ústavního soudu a Nejvyššího soudu byl tedy až do roku 2018 totožný, neboť dle obou soudů postačovalo pro splnění požadavku seznámení spotřebitele s podmínkami uvedení místa, na kterém se podmínky nachází.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111