V předchozích dvou článcích věnovaných nakládání s konopím a konopnými produkty jsme se věnovali především využití v medicíně a povolovacím a kontrolním procesům.1 💬 V posledním dílu naší série se zaměříme na specifická zákonná omezení při pěstování a zpracování technického konopí a nakládání s konopnými kosmetickými výrobky.

Technické konopí je primárně využíváno pro potravinářské a krmivářské účely, dále pak v textilním, stavebním a dřevozpracujícím průmyslu. Obsah THC u rostlin technického konopí musí být nižší než 0,3 procenta.2 💬 Využití této specifické kategorie je dále omezeno zákonem o návykových látkách. Pro pěstování technického konopí a výrobu produktů z něj tak lze použít pouze určité odrůdy s limitovaným obsahem THC.

Obecná zákonná omezení

Při pěstování a dalším nakládání s technickým konopím je nutné mít v první řadě na paměti obecná zákonná omezení, zejména zákaz získávat konopnou pryskyřici a látky ze skupiny THC z rostliny konopí3 💬 a zákaz pěstování druhů a odrůd konopí s obsahem více než 0,3 procenta THC.4 💬 Z obou zákazů existují ovšem výjimky.

V souladu s § 5 odst. 5 zákona o návykových látkách se k získávání, skladování a zpracování technického konopí nepožaduje povolení k zacházení od ministerstva zdravotnictví. Na pěstitele technického konopí se nicméně vztahuje obecná povinnost evidence zemědělského podnikatele podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství.

Průmyslovým účelem využití technického konopí je třeba rozumět zpracování rostliny konopí jiným postupem než takovým, jehož výstupem je návyková látka v souladu s čl. 28 odst. 2 Jednotné úmluvy o omamných látkách, tedy na vlákna a semena. Získávání přípravku (například extraktu) z vrcholíku rostliny technického konopí obsahující THC tudíž nespadá pod využití dle § 5 odst. 5 zákona o návykových látkách, k němuž se nevyžaduje povolení k zacházení, a takový přípravek by bylo možné použít pouze k vědeckým či terapeutickým účelům.

Pěstování technického konopí ve větším rozsahu nicméně podléhá ohlašovací povinnosti vůči místně příslušnému celnímu orgánu.5 💬 Dodržování ohlašovací povinnosti kontrolují inspektoři celní správy.

Ke zpracování rostliny technického konopí za účelem výroby látky, která není návyková a návykovou látkou je pouze meziprodukt, může ministerstvo zdravotnictví vydat povolení. Ministerstvo však k tomu výslovně uvádí, že: "takové povolení nelze udělit ke zpracování čistě květu konopí, neboť by se jednalo o zpracování látky, kterou nelze použít k průmyslovým účelům (viz § 3 odst. 2 zákona o návykových látkách)."6 💬

Dále je pak třeba respektovat zákaz reklamy na návykové látky a přípravky, vyjma reklamy zaměřené na odbornou veřejnost.7 💬

K vývozu technického konopí není v souladu s § 20 odst. 2 písm. e) zákona o návykových látkách třeba získat vývozní povolení ministerstva zdravotnictví. Obdobně není v souladu s § 21 odst. 2 písm. d) téhož zákona třeba získat dovozní povolení při dovozu technického konopí. Tím však nejsou dotčena jiná omezení stanovená právními předpisy Evropské unie, které mohou vyžadovat různá osvědčení8 💬 a stanovovat obsahové limity THC.9 💬

Technické konopí v potravinářství

Technické konopí se uplatňuje rovněž v oblasti potravinářského průmyslu. Nutnou podmínkou je, že potravina, k jejíž výrobě bylo použito technické konopí, nesmí obsahovat jakékoliv − byť i minimální − množství THC, což garantuje výrobce. Obecná hranice 0,3 procenta obsahu THC se zde tedy neuplatní, a pokud potravina obsahuje jakékoli množství THC, musí být stažena z trhu. THC je tedy v potravinách zakázáno a je považováno za kontaminant.

Ministerstvo zemědělství výslovně uvádí, že pro potravinářské účely nelze použít květ rostliny konopí nebo tuto rostlinu s květem, kdy platí že: "rostlina bez květu (vrcholíku) se za 'konopí' nepovažuje a její použití v potravinách v rozporu s § 5 vyhlášky č. 58/2018 není."10 💬

Ze shora uvedeného vyplývá, že výstup − potravina − nesmí obsahovat THC a vstupem pro výrobu nesmí být konopí, tedy květ nebo rostlina s květem. Oproti tomu vstupem může být rostlina bez květu (vrcholíku), jejíž použití v potravinách je v souladu s § 5 vyhlášky č. 58/2018 Sb., o doplňcích stravy a složení potravin.

Kontrola potravin obsahujících konopí spadá do působnosti Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která potravinu obsahující THC klasifikuje jako nevhodnou k lidské spotřebě nebo škodlivou pro zdraví dle čl. 14 nařízení (ES) č. 178/200211 💬 a je oprávněna uložit kontrolovanému subjektu sankci dle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích.12 💬Potraviny klasifikuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce na základě zhodnocení zdravotního rizika, které provádí Státní zdravotní ústav.

Na úrovni Evropské unie je stanovení maximálního přípustného limitu obsahu THC v potravinách předmětem debat, neboť je technicky náročné docílit jeho nulového množství. Mimo to byl již dokumentován případ, kdy došlo k přenosu THC z krmiva do kravského mléka. O zhodnocení rizik byl požádán Evropský úřad pro bezpečnost potravin, který předběžně určil akutní referenční dávku na jeden mikrogram na THC na kilogram tělesné hmotnosti.

Konopí v kosmetických výrobcích

Pojem konopné kosmetické výrobky není zákonným pojmem a používáme jej pouze pro účely tohoto článku. Z hlediska právní úpravy lze u konopných kosmetických výrobků (například olejů, mastí) rozlišovat dva základní režimy nakládání podle obsažených účinných látek, a to nakládání s výrobky s obsahem THC (tetrahydrokanabinoly) a nakládání s výrobky s obsahem CBD (kanabidioly). Kosmetické konopné výrobky, které THC ani CBD neobsahují, nepodléhají žádným zpřísňujícím pravidlům, a nejsou proto předmětem následujícího výkladu.13 💬

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?