Krizová situace vyvolaná pandemií onemocnění covid-19 má dopady nejen zdravotní či ekonomické, přímo ovlivňuje i právní prostředí. V tomto příspěvku se zaměříme na přestupková řízení, která jsou stávající situací rovněž poznamenána. Navážeme tak na naše předchozí články týkající se správních řízení o přestupcích a s nimi souvisejících zásadách a principech správního trestání.1 💬 Jak je to tedy s přestupky v "době koronavirové"?

Nouzový stav a zahájená správní řízení

Z důvodu ohrožení zdraví obyvatel vyhlásila vláda pro celé území České republiky s účinností od 12. března nouzový stav. Stalo se tak usnesením vlády2 💬, a to na základě ústavně zakotveného zmocnění obsaženého v článcích 5 a 6 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky.3 💬 Vláda může rozhodnout o vyhlášení nouzového stavu v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožuje životy, zdraví, majetkové hodnoty nebo vnitřní pořádek a bezpečnost.4 💬

Z právního hlediska je vyhlášení nouzového stavu provizorním, časově ohraničeným obdobím, v němž se rozhodující pravomoci koncentrují v rukou vlády jakožto moci výkonné. Vláda má povinnost současně s vyhlášením nouzového stavu vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se naopak ukládají.5 💬 Zjednodušeně tak vláda prostřednictvím restriktivních opatření, která za dobu trvání nouzového stavu vydává, fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnosti a omezuje práva v rozsahu, v jakém je to nezbytné z důvodu ochrany veřejného zdraví.

Ačkoliv v rámci nouzového stavu nebyla přijata žádná restriktivní opatření, která by přímo omezovala vedení již zahájených přestupkových řízení, řada správních orgánů v důsledku přijatých opatření omezila svoji provozní činnost na nezbytné minimum. To se pochopitelně projevilo i v rámci běžících správních řízení o přestupcích.

Na základě našich praktických zkušeností víme, že ačkoliv správní orgány zahájená přestupková řízení formálně nepřerušovaly, v mnohých případech přistoupily například k odročení nařízených ústních jednání na neurčito, což má obdobný praktický dopad. Odročování v zahájených přestupkových řízeních je odůvodňováno právě s odkazem na omezení volného pohybu osob a snahou dostát doporučení vlády minimalizovat osobní mezilidský kontakt a dodržet vyhlášená karanténní opatření.

Dále obecně řada správních orgánů v době nouzového stavu častěji kladně posuzovala žádosti o posunutí termínu či prodloužení lhůt stanovených k provedení konkrétního úkonu. Takto mohou být posunuty pouze lhůty určené rozhodnutím správního orgánu, nikoli lhůty zákonné. V rámci běhu zákonných lhůt nicméně taktéž došlo ke zmírnění, neboť dle stanoviska vydaného ministerstvem vnitra je trvání nouzového stavu důvodem pro prominutí zmeškání úkonu a správní orgány by na základě individuálního posouzení měly v praxi při naplnění stanovených podmínek zmeškání úkonu promíjet.6 💬

Aktivita správních orgánů byla obecně v období nouzového stavu znatelně omezena a zpomalena. Naproti tomu se dá s velkou pravděpodobností předpokládat, že nyní, po ukončení nouzového stavu a zrušení přijatých restriktivních opatření, nastoupí vlna zvýšené aktivity a zahájená přestupková řízení velmi rychle opět "oživnou".

Vyhlášení nouzového stavu ovšem nemá vliv pouze na již zahájená správní řízení o přestupcích, ale zejména s sebou přináší přestupky "nové". Jedná se o přestupky, jichž se lze dopustit výhradně po dobu nouzového stavu, respektive po dobu trvání a platnosti krizových opatření přijatých vládou v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem.

Přestupky spojené s nouzovým stavem

Jak jsme již uvedli, vláda měla současně s vyhlášením nouzového stavu povinnost stanovit, jaká práva budou po nezbytně nutnou dobu omezena a naopak které povinnosti budou právnické a fyzické osoby povinny plnit.

Od okamžiku vyhlášení nouzového stavu na území České republiky byla vydávána restriktivní opatření ve dvou odlišných zákonných režimech. První skupinu tvoří krizová opatření přijímaná vládou na základě zmocnění obsaženého v krizovém zákoně.7 💬 Podle tohoto zákona má vláda zmocnění za nouzového stavu na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit základní práva, jako například právo na nedotknutelnost osoby, obydlí, vlastnické a užívací právo anebo svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací.8 💬

Vláda tak postupně formou usnesení přijala několik krizových opatření, kterými například omezila volný pohyb obyvatel, zakázala cesty do a ze zahraničí, znovuzavedla vnitřní ochranu hranic se sousedními státy či stanovila karanténní opatření.9 💬

Vedle vládních krizových opatření bylo v době nouzového stavu vydáno taktéž několik mimořádných opatření přijatých ministerstvem zdravotnictví v režimu zákona o ochraně veřejného zdraví.10 💬 Dle zákona o ochraně veřejného zdraví je resort zdravotnictví oprávněn mimo jiné nařídit mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku.11 💬 Ministerstvo tak postupně taktéž začalo vydávat restriktivní opatření, kterými zakazovalo například pohyb osob na celém území republiky či maloobchodní prodej zboží a služeb v provozovnách.

Porušení povinností, které jsou ukládány přijatými restriktivními opatřeními, jsou přitom dle obou zákonných režimů kvalifikována jako přestupky a při jejich spáchání hrozí uložení trestu.

Porušení krizových a mimořádných opatření

Porušení krizových opatření vlády je porušením povinností plynoucích z krizového zákona. Podle něj se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v době krizového stavu nesplní povinnost strpět omezení vyplývající z krizových opatření.12 💬 Za tento přestupek může správní orgán uložit pokutu až do výše 20 tisíc korun.13 💬

Krizový zákon neobsahuje zvláštní určení příslušnosti k projednávání předmětných přestupků.14 💬 Uplatní se tedy obecná úprava obsažená v přestupkovém zákoně, dle které bude k projednání těchto přestupků příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu byl přestupek spáchán.15 💬

V případě porušení mimořádných opatření přijatých ministerstvem zdravotnictví se postupuje podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uloženou mimořádným opatřením vydaným k ochraně zdraví fyzických osob při epidemii, nebezpečí jejího vzniku, živelné pohromě nebo jiné mimořádné události.16 💬 Za přestupek lze uložit pokutu do tří milionů korun.

Přestupky podle zákona o ochraně veřejného zdraví jsou příslušné projednávat krajské hygienické stanice.17 💬

Z uvedeného je tedy zjevné, že oba zákonné režimy přinášejí řadu rozdílností, z nichž první je okruh potenciálních subjektů, které by se mohly předmětných přestupků dopustit. Zatímco krizový zákon stanoví, že přestupku porušením krizových opatření se dopustí fyzická osoba, zákon o ochraně veřejného zdraví do okruhu subjektů řadí i podnikající fyzické osoby a právnické osoby. Současně jsou dané přestupky příslušné projednávat odlišné správní orgány a v neposlední řadě je v případě prokázání spáchání přestupku možné uložit pokutu ve znatelně odlišné výši.

S účinností od 13. května pak speciální zákon18 💬 upravuje pravomoc Policie České republiky a strážníka obecní policie projednat příkazem na místě19 💬 vybrané přestupky podle zákona o ochraně veřejného zdraví a krizového zákona, které postihují porušení povinností stanovených krizovými opatřeními a mimořádnými opatřeními.20 💬

Zrušení mimořádných opatření soudem

V dané souvislosti je nezbytné uvést, že některá mimořádná opatření přijatá ministerstvem zdravotnictví za dobu trvání nouzového stavu byla následně pro nezákonnost při jejich přijímání s účinností od 27. dubna zrušena rozsudkem Městského soudu v Praze.21 💬 Případné porušení povinností plynoucích z těchto mimořádných opatření tak dle našeho názoru s ohledem na tuto skutečnost nelze trestat v režimu zákona o ochraně veřejného zdraví. Jednání, kterými by byla porušena mimořádná opatření, nelze v režimu zákona o ochraně veřejného zdraví vůbec právně stíhat, neboť tato opatření byla pro nezákonnost zrušena. Opačný přístup by byl dle našeho názoru ústavně nekonformní.

Ačkoliv byla konkrétní omezení přijatá ministerstvem zdravotnictví zrušena, vláda v nich obsažená omezení "znovuzavedla", když ještě téhož dne, kdy bylo rozhodnutí Městského soudu v Praze vydáno, v totožném rozsahu nahradila zrušená mimořádná opatření vydáním krizových opatření v režimu krizového zákona. Vláda tak přijetím odpovídajících krizových opatření nahradila zrušená mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví a u předmětných zákazů zajistila jejich časovou kontinuitu. Tato skutečnost má nicméně zásadní vliv na právní režim případného správního stíhání za porušení krizových opatření, což uvádíme na následujícím příkladu.

Jedním z mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví byl zaveden zákaz maloobchodního prodeje a prodeje služeb v provozovnách.22 💬 Pokud se tedy fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustila porušení například zákazu maloobchodního prodeje v době, kdy byl tento zákaz zaveden pouze mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví (tedy od 23. března do 26. dubna), nelze dle našeho názoru tuto osobu stíhat za přestupek podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Byla by totiž stíhána za porušení mimořádného opatření, o němž následně Městský soud v Praze rozhodl, že bylo přijato v rozporu se zákonem.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?