Penězům se dostává nepředstavitelné množství přívlastků. Povětšinou negativních, protože většina lidstva dostatečným množstvím peněz nedisponuje. Tedy ona většina si to především myslí a pravděpodobně se její myšlení nezmění ani ve chvíli, kdy oněch finančních prostředků bude mít objektivně docela dost. Ale holt na nedostatek, třeba jen zdánlivý, nelze pohlížet jinak než nevesele.

Přesto, anebo snad právě proto si lidé uvědomují důležitost každé mince. Jak nás historie učí, je daleko snazší žít v poklidu a hlavně míru, s plnou peněženkou, než když není co jíst. Je zcela fascinující, že pravděpodobně nejoriginálnější český zákon je svázán především s penězi.

Srovnávací věda je v právu úžasnou disciplínou. Porovnat si, co je v zákonodárném světě nejlepší, a teprve pak se pustit do vlastního legislativní tvorby. Jenomže jistému českému panovníkovi se podařilo vytvořit na přelomu 13. a 14. století právní předpis, který se nedal v oné době porovnávat vůbec s ničím, jak byl výjimečný. To by nemuselo ještě nic znamenat. Mohl být natolik výjimečně špatný, že za srovnání vůbec nestál. Ale opak je pravdou. S různými novelami a doplňky zůstal platný dlouhých 550 let!

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?