Mezinárodní právo veřejné je pro právníky zvyklé uvažovat v kategoriích oboru práva vnitrostátního někdy odvětvím záludným. Jak ukazuje následující příběh, správná výchozí aplikace zásad tohoto právního odvětví může mít pro jednotlivce, který se ocitne mezi mlýnskými kameny vnitrostátního práva a mezinárodního práva veřejného, fatální důsledky. Následující příběh se odehrál za situace, na kterou středověká evropská civilizace zdaleka nebyla dopředu připravena.

Konec 15. století přinesl pro západní Evropu počátek obrovských a tehdy nepředvídaných zámořských objevů. Objevování a kolonizace nových území přitom přinášela nejen nejrůznější nové poznatky z mnoha oborů, ale také řadu otázek právních. Nejednou se rozpoutaly "ohnivé juristicko-teologické potyčky", jindy byly budoucí právní vztahy řešeny dopředu smluvně.

Jedním z prvních příkladů smluvního ošetření byla smlouva ze dne 17. dubna 1492 uzavřená ve vojenském táboře Santa Fé mezi Ferdinandem Aragonským a Izabelou Kastilskou na jedné a Kryštofem Kolumbem na druhé straně. Svou povahou byla v některých ujednáních, například o tom, že Kryštof Kolumbus bude "místokrálem a vrchním guvernérem všech ostrovů a pevných zemí, které, jak už byl řečeno, objeví a získá v připomenutých mořích", smlouvou veřejnoprávní, zatímco v jiných ujednáních, například o tom, jak si Kolumbus může ponechat "desátý díl" "veškerého a všelikého zboží, ať už jsou to perly, drahé kameny, zlato, stříbro, koření nebo kterékoliv jiné věci, nechť by byl jejich druh, jména a způsob jakýkoliv", smlouvou soukromoprávní.

Tordesillaská smlouva ze 4. června 1494 uzavřená mezi panovníky "Kastilie, Leónu, Aragonie, Sicílie, Granady atd." a králi portugalským a algarvským, o níž bude v popisované zápletce řeč zejména, je potom smlouvou mezinárodní.

O okolnostech předcházejících uzavření této smlouvy, o intervenci či − řečeno dnešní terminologií − mediaci papeže Alexandra VI., bule Inter caetera a ediktu Dudum siquidem existuje bohatá zahraniční i česká historická literatura. Z hlediska historicko-geografického pak není divu, že Tordesillaská smlouva je připomínána nejčastěji v souvislosti s dějinami Brazílie.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?