Lze jen hádat, co bylo pro vládu tím skutečným důvodem vrhnout se na příslovečný tenký led, který se pod ní rozsudkem správního soudu prolomil. Naději na vytažení zpět na hladinu kabinetu dává ještě Nejvyšší správní soud, pokud by celou věc viděl jinak a pravomocný rozsudek pražského městského soudu k podané kasační stížnosti zrušil.

Řízení iniciované žalobou experta na zdravotnické právo Ondřeje Dostála odpověď na motiv kabinetu, proč během boje proti koronavirové pandemii "přepnul" z režimu krizového zákona do režimu mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví vydávaných podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nedává. Sám žalobce vidí v "přehození výhybky" zjevnou účelovost spočívající v odbourání možnosti žádat o náhradu škod způsobených těmito zásahy. Ani soud žádný racionální důvod pro takový postup nenalezl: "(…) vláda si své role při nouzovém stavu nejprve byla vědoma, neboť přijala krizová opatření obdobného obsahu ve formě, jež předjímá ústavní zákon bezpečnosti a krizový zákon. Z jakého důvodu však následně tento správný postup opustila, soudu není zřejmé, respektive tento její postup není nikterak právně obhajitelný," uvádí se v rozsudku.

Ministerstvo zdravotnictví podle něho překročilo svou věcnou působnost, když v době trvání nouzového stavu mohla základní práva a svobody omezovat pouze vláda, a to dle krizového zákona. Postup ultra vires, tedy za hranicí pravomoci, byl stěžejním důvodem pro zrušení čtveřice mimořádných opatření ministerstva zasahujících do svobody volného pohybu a svobody podnikání. Dalšími argumenty žalobce týkajícími se přezkoumatelnosti napadených opatření a přiměřenosti omezení základních práv a svobod se soud už nezabýval. O dalších dvou napadených opatřeních rozhodovat odmítl, neboť je předtím ministerstvo samo zrušilo.

Jestliže se chtěla vláda takto chránit před nároky na náhradu škody podle krizového stavu, dosáhla přesného opaku. Podle vedoucího advokáta bpv Braun Partners Martina Círa nesprávným úředním postupem pouze otevřela další možnost uplatnění těchto nároků cestou zákona o odpovědnosti státu za škodu. "Z našeho pohledu se lze v zásadě domáhat náhrady škody vůči státu za celé období existence mimořádných opatření," říká. Lišit se podle něho bude procesní postup.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.