Svět bojuje s koronavirem a pomoci mu v tom mají digitální technologie. Evropské státy jako Německo, Velká Británie, ale i asijské země Tchaj-wan či Hongkong využívají mobilní aplikace či data mobilních operátorů ve snaze omezit šíření nákazy novým typem koronaviru. Svůj systém má už i Česko. Takzvaná chytrá karanténa představuje podle epidemiologů jedinou efektivní zbraň proti pandemii covid-19, ale také cestu, jak se co nejrychleji vrátit k normálnímu životu.

"Chytrá karanténa je unikátní projekt, který vznikl v rekordním čase. Samozřejmě ani jemu se nevyhnuly určité porodní bolesti," připouští Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci a ředitel Národní agentury pro komunikační a informační technologie. Projekt vznikal narychlo, během dubna prošel ostrým provozem nejprve na jižní Moravě, postupně se rozšiřoval do dalších krajů a od prvního května má být v ostrém provozu spuštěn plošně v celé zemi. "Kvůli exponenciálnímu nárůstu nemocných covid-19 běžný postup vývoje systému procesem trvajícím týdny až měsíce bohužel nepřipadal v úvahu," uvádí Dzurilla.

Za projektem stojí iniciativa Covid19CZ, jejímiž členy jsou čeští technologičtí odborníci mimo jiné z firem Keboola, Česko.Digital, CleverMaps nebo Seznam.cz. Autoři od počátku upozorňují, že chytrá karanténa neznamená žádné šmírování a že je nastavena tak, aby odpovídala pravidlům ochrany osobních údajů.

Oživit paměť

Jak tedy celý systém funguje? Základem je takzvané vzpomínkové call centrum, kdy pacienta, u kterého se prokázala nákaza koronavirem, kontaktuje operátor s cílem vytvořit vzpomínkovou mapu. Jinak řečeno, snaží se získat přehled o tom, kde se nakažený pohyboval v posledních pěti dnech. Pokud pacient souhlasí, může pracovník call centra k vytvoření mapy využít data o pohybu od mobilních operátorů. "Pošleme mobilnímu operátorovi telefonní číslo infikovaného a dostaneme od něj nepřesnou mapu pohybu, která se smaže po skončení epidemiologického šetření," vysvětluje Petr Šimeček, spolumajitel firmy Keboola, která je dodavatelem technického řešení.

Získaná data se tedy likvidují neprodleně po hovoru, nejpozději do šesti hodin. "Nelze je tak například využívat pro kontrolu dodržování domácí karantény, což je striktně z pohledu ochrany soukromí dobrá zpráva," uvádí partner advokátní kanceláře Rowan Legal Michal Nulíček.

Vedle operátorů budou předávat ministerstvu zdravotnictví informace i banky. Konkrétně jde o údaje o čase a místě platby, včetně identifikace obchodníka, a informace o čase výběru z konkrétního bankomatu. I tyto údaje budou následně využity pouze pro vytvoření vzpomínkové mapy. Data se importují automaticky do aplikace CleverMaps, kde vzniká mapa pohybu nakaženého. Kromě zaměstnance hygienické stanice nikdo jiný údaje o pohybu nakaženého neuvidí.

Podmínkou poskytnutí údajů od mobilních operátorů a bank je informovaný souhlas nakažené osoby. Podle Nulíčka je zcela klíčové, aby byly všechny osoby jasně a transparentně informovány o tom, jaké údaje jsou zpracovávány, pro jaký přesný účel a že souhlas se zpracováním údajů a přístupem k lokalizačním údajům je dobrovolný. "Ani využití souhlasu ovšem nijak nesnižuje požadavky na bezpečnost," upozorňuje advokát. Pokud pacient souhlas neudělí, sdělí veškeré potřebné údaje telefonicky. Údaje od operátorů a bank mu mohou nicméně pomoci lépe si vzpomenout na osoby, se kterými se setkal. "Jedná se tedy o podpůrný nástroj při epidemiologickém rozhovoru," doplňuje Dzurilla.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?