Na veřejného ochránce práv se obracejí lidé upozorňující na plošné kácení dřevin podél železničních tratí. Podle stěžovatelů je okolí dráhy Správou železnic systematicky zbavováno porostů, káceny jsou zdravé, vzrostlé a hodnotné stromy, a to zcela bez ohledu na vegetační a hnízdní období. Na kácení zeleně v okolí tratí se přitom vztahuje specifický právní režim, který musí Správa železnic dodržovat.

Kácení je třeba předem oznámit

Známy jsou případy, kdy Správa železnic masivně kácí liniovou zeleň podél tratí či požaduje po vlastnících lesních pozemků v sousedství železnic odstranění všech vzrostlých stromů, jež by hypoteticky v případě pádu zasáhly do kolejí. Kácení takzvané "mimolesní" zeleně na straně jedné a lesních dřevin na straně druhé se řídí samostatnými právními úpravami1 💬. Společné je ovšem dle ombudsmana to, že pro "paušální" přístup Správy železnic spočívající v kácení stromů zcela bez zřetele na konkrétní situaci nelze v právním řádu nalézt oporu a je nutno jej odmítnout.

Specifický režim kácení mimolesní zeleně spočívá v tom, že k odstraňování dřevin za účelem "zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na dráze" sice není potřeba povolení2 💬, nicméně kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody (místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností). Ten pak může kácení pozastavit, omezit nebo zakázat. Právní úprava tedy počítá s tím, že ještě před realizací zásahu do zeleně musí být Správou železnic záměr oznámen a posléze v součinnosti orgánu ochrany přírody a drážního správního úřadu odborně posouzena otázka nutnosti či nezbytného rozsahu kácení. Za tímto účelem stanoví zákon předmětný dohodovací mechanismus. Jestliže záměr odstraňovat dřeviny podél drah není Správou železnic včas oznámen, přichází v úvahu uložení sankce za přestupkové jednání.

Střet veřejných zájmů

Ombudsman podotýká, že u požadavků na kácení dřeviny v sousedství tratí dochází ke střetu dvou veřejných zájmů. Na jedné straně zájmu na ochraně životního prostředí a na druhé straně zájmu na zajištění bezpečné dopravy. V každém konkrétním případě je tak zapotřebí pečlivě posoudit a řádně zdůvodnit, který z nich převažuje.

Podle veřejného ochránce práv je nutné respektovat, že zeleň v okolí železnice plní významné funkce (mimo jiné pomáhá snižovat hlukovou zátěž z dopravy) a může být biotopem zvláště chráněných druhů.3 💬 Zohlednit je namístě i regulaci ochrany volně žijících ptáků.4 💬 Kácení dřevin se rovněž může dotýkat dalších zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny, přičemž při plošném odstraňování dřevin kolem železnice je pravděpodobnost kolize s těmito dalšími zájmy nemalá. V takových případech nelze kácení provést bez získání potřebných povolení, souhlasů či závazných stanovisek orgánů ochrany přírody. Těmto orgánům přitom přísluší takové kácení omezit nebo i zakázat jako činnost, jež by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, a to minimálně do doby získání nezbytných povolujících správních aktů.5 💬

Kácení zdravých stromů má své limity

S účinností od 15. ledna 2020 došlo k novelizaci zákona o drahách6 💬, který byl v ustanovení § 10, jenž řeší ochranu dráhy, doplněn ve třetím odstavci. Zde se nyní praví, že "stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného průřezu dráhy, jsou stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy".

Jak k tomu ombudsman poznamenal, i nadále je nutno mít za to, že hrozba pádu dřeviny na železniční trať je reálně dána. Tedy existuje a vyplývá ze shromážděných skutečností a podkladů, zejména odborného posouzení. Jinými slovy: ombudsman zdůrazňuje, že nelze připustit kácení zdravých stromů v okolí dráhy, u nichž riziko pádu dáno není. Platí to tím spíše, že shora citovaným ustanovením zákona o drahách nedošlo k žádným změnám zákona o ochraně přírody a krajiny, respektive lesního zákona, které tak i nadále představují komplexní právní úpravu týkající se ochrany dřevin, včetně regulace jejich kácení.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?