Do boje se zákeřným virem se česká vláda vrhla tvrdě. Vedle omezení prodeje občanům naordinovala i zákaz opustit republiku. Zatímco tím prvním uštědřila ránu ekonomice, tím druhým během jediné březnové noci vzala Čechům právo garantované Listinou základních práv a svobod. Listina sice dává státu také právo v zájmu ochrany veřejného zdraví lidem opuštění republiky zakázat, avšak zároveň zdůrazňuje, že se tak může stát pouze zákonem. Jenže právě právní základ zákazu cestování zůstává téměř i po dvou měsících od vyhlášení nejasný. Nemá oporu v platných zákonech. Ty totiž zmiňují jen omezení cest mířících do země, nikoliv ven.

I zahraniční inspirace, která by tuzemské restrikci mohla dodat alespoň zdání normálnosti, se nedostává. Z evropských zemí se k tak výraznému omezení pohybu svých občanů uchýlila už jen Belgie. Nutno navíc dodat, že ta má za sebou zcela jinou historii než Česko. V postkomunistické zemi s poměrně krátkou demokratickou tradicí, jako je Česká republika, se zákaz vycestovat může zdát extrémním a pro mnohé lidi hořkým omezením.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?