Aktuální číslo časopisu Ekonom
Alžběta VejvodováSoučasná vláda Andreje Babiše patří ve vydávání zákonů k těm nejméně aktivním. Například předloni jich legislativním procesem až po zveřejnění ve Sbírce zákonů prošlo jen 43, což bylo nejméně od konce 90. let. Zatímco v legislativně "nejplodnějších letech", jako byl například rok 2011, jich ve sbírce vyšlo téměř 130 a ke 160 šplhal výsledek v roce 2004, když Česko upravovalo svůj právní rámec kvůli vstupu do Evropské unie. K legislativně podprůměrným patřil i loňský rok se 77 zákony. Co do počtu přijatých předpisů přepočítaných na jeden den činnosti vlády zaostává Babišův kabinet i za "udržovacími" úřednickými vládami Josefa Tošovského a Jana Fischera.
Přibývá také případů, kdy vláda nepíše zákony sama. Na tvorbě návrhu nového stavebního zákona se podílela Hospodářská komora, vznik zákona o právu na digitální služby zase iniciovala ICT unie, sdružující největší české technologické společnosti. A novelu bankovního zákona umožňující ověřování totožnosti občanů pomocí údajů do internetového bankovnictví psala Česká bankovní asociace za pomoci svých advokátů.
To ovšem ještě nemusí znamenat, že takto přijatý zákon praxi stoprocentně vyhovuje. V průběhu schvalování se zákony často mění. A to hned na půdě ministerstev, která je předkládají, nebo během projednávání ve sněmovně. Nebývá výjimkou, že ve druhém čtení poslanci často s tichou podporou ministerstev předloží takzvaný komplexní pozměňovací návrh, který původní záměr dramaticky změní. To se stalo například loni na podzim při projednávání zákona o právu na digitální služby.
Také návrh stavebního zákona doznal značných změn. Po kritice, že jde na ruku developerským skupinám, jej začalo přepisovat samo ministerstvo pro místní rozvoj. Situace nakonec vyústila v roztržku s původními tvůrci předlohy. Hospodářská komora se od upravené verze distancovala a spolupráci se státní správou ukončila.
K velkým změnám v průběhu legislativního procesu ale dochází také u norem napsaných ministerstvy. Příkladem může být v lednu schválená novela zákona o obchodních korporacích. Ta vznikala šest let a střídavě se v ní škrtalo a připisovalo. "To mnohdy vyústilo v rozpor mezi novelou zákona a důvodovou zprávou k ní, protože některé body prostě zmizely," upozorňuje bývalý poradce ministra spravedlnosti Roberta Pelikána Petr Čech.
Co do počtu předložených pozměňovacích návrhů byli poslanci extrémně aktivní také při schvalování loňské novely insolvenčního zákona, která měnila pravidla pro osobní bankrot. Ústavně právnímu výboru sněmovny se jich postupně sešlo přes 30 a střídavě novelu posouvaly ve prospěch i neprospěch dlužníků. Další úpravy později prosazoval Senát.
Podle Daniely Kovářové, advokátky a bývalé ministryně spravedlnosti, je na současné tvorbě zákonů vidět, že snahou předkladatelů nebývá napsat zákon co nejlépe, ale vyhovět přáním některé zájmové skupiny. "To se projevuje právě snahou prosadit změny až na konci legislativního procesu ve druhém čtení ve sněmovně," říká Kovářová.
Tyto změny totiž neprocházejí připomínkovým řízením, a tak tento postup omezuje šanci ostatních institucí či zástupců praxe vyjádřit se k úpravám. "Jakoby zapomínáme, že právo je normativní systém, který má mít logiku," míní Bohumil Havel, člen Legislativní rady vlády, která jako expertní poradní orgán dohlíží na kvalitu přijímaných zákonů.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
