Revoluce v komunikaci občanů se státem je konečně na papíře, přesněji řečeno v zákoně. Tak by se dal po letech přešlapování a vytváření strategií shrnout výsledek legislativního snažení uplynulého roku. Avšak prakticky se digitální revoluce v Česku zatím nekoná, byť o ni stát usiluje již téměř 20 let. Nové zákony o právu na digitální služby, bankovní identitě nebo elektronizaci daní se v praxi projeví až v dalších letech.

Loňský rok by se dal v oblasti eGovernmentu nazvat rokem legislativních příprav. Na jeho konci zákonodárci definitivně schválili zákon o právu na digitální služby. Ten státním úřadům a institucím nařizuje, aby do pěti let umožnily lidem všechny úkony vůči státu, u nichž je to vzhledem k jejich povaze možné, dělat elektronicky. V účinnost, od níž se tato pětiletá lhůta počítá, norma vstoupila v únoru.

Na konci téhož měsíce vyšel ve Sbírce zákonů zákon o bankovní identitě, tedy přesněji novela zákona o bankách. Díky tomuto předpisu bude nejdéle do dvou let možné využít k přihlašování do aplikací státu údaje z internetového bankovnictví. První velkou prověrkou novinky by mělo být sčítání lidu v příštím roce.

Zákony o digitální vládě píší soukromníci

Společné oběma těmto zákonům je to, že nepochází z dílny ministerstev ani vlády. Vznik obou iniciovala soukromá sféra. Za zákonem o právu na digitální služby stála ICT unie, sdružující velké technologické firmy, v čele se Zdeňkem Zajíčkem. Legislativní aktivita k bankovní identitě zase vzešla z bankovního sektoru. Prvotní návrh vznikal na půdě České bankovní asociace s přispěním největších bank − České spořitelny, Komerční banky a ČSOB. Na tvorbě paragrafového znění se pak podíleli právníci z advokátních kanceláří Havel & Partners a Rowan Legal. Do parlamentu se pak obě normy dostaly poslaneckou iniciativou.

Až v průběhu projednávání ve sněmovně se návrhy dopracovávaly. Zákon o právu na digitální služby změnil komplexní pozměňovací návrh, jehož prostřednictvím se do poslaneckého návrhu dostaly mimo jiné některé pasáže z ministerstvem vnitra připravovaného zákona o elektronizací postupů orgánů veřejné moci. V případě zákona o bankovní identitě si na podnět České národní banky ještě zákonodárci vyjasňovali, jak to bude s dohledem nad novým způsobem dálkové identifikace. Česká národní banka se totiž ohradila proti tomu, aby dohled nad tímto novým typem bankovních služeb spadal do její kompetence. Nakonec o něj tedy postará ministerstvo vnitra. Česká národní banka ohlídá jen to, aby výdaje na nové projekty neohrozily stabilitu tuzemských bankovních domů.

I přesto ale novela o bankovní identitě prošla schvalovacím procesem v rekordním čase. Mezi jejím předložením vládě a zveřejněním ve Sbírce zákonů uplynulo jen sedm měsíců. Běžně přitom projednávání návrhů trvá rok i více.

Při závěrečném hlasování ve sněmovně pak zákon o bankovní identitě podpořilo 175 poslanců napříč politickým spektrem. Nikdo nehlasoval proti. Stejně široké podpory se v poslaneckých lavicích dostalo také zákonu o právu na digitální služby. "Podpora v rámci Poslanecké sněmovny i Senátu byla široká. To je potřeba vnímat optimisticky. Dává to šanci, že další vlády závazek digitalizovat veřejné agendy dodrží," chválí výsledek náměstek ministra vnitra pro řízení sekce informačních a komunikačních technologií Jaroslav Strouhal. (Více o chystané praktické aplikaci zákona o právu na digitální služby čtěte ZDE.)

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?