Obíhat mají data, nikoliv lidé. Taková je základní myšlenka zákona o právu na digitální služby přezdívaného též digitální ústava. Do pěti let, tedy nejpozději začátkem roku 2025, by podle něj měli mít občané možnost veškeré úkony vůči sátu dělat elektronicky. Výjimku dostaly pouze ty agendy, kde to není z jejich povahy možné. Jde například o technickou kontrolu vozidla či svatbu.

Ač má zákon za cíl ulehčit občanům od byrokratické zátěže, digitalizace v něm zakotvená by se neměla týkat zdaleka jen státních úřadů, ale mnohem širšího spektra institucí s veřejným prvkem. "Pojem orgán veřejné moci je v tomto případě nutné vnímat shodně s definicí v zákoně o základních registrech. Dle té se jím rozumí státní orgán, orgán územního samosprávného celku, fyzická osoba nebo orgán právnické osoby. Může tak jít také například o profesní komory i školské právnické osoby, notáře a soudní exekutory," vysvětluje náměstek ministra vnitra pro řízení sekce informačních a komunikačních technologií Jaroslav Strouhal.

Ne pro všechny z nich by ale digitalizace měla být povinná. Výjimku dostaly obce a kraje při výkonu samostatné působnosti a školy. Zda budou s občany komunikovat digitálně, tak podle Strouhala nechává stát plně na jejich vůli.

Jaroslav Strouhal

Vystudoval právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Po studiích dva roky pracoval v advokátní kanceláři Kříž a Bělina. V roce 2003 nastoupil na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, kde byl nejprve ředitelem odboru realizace majetku a od roku 2010 náměstkem generálního ředitele. Na ministerstvu vnitra pracuje od února 2014. Jako náměstek ministra pro řízení sekce informačních a komunikačních technologií má na starosti rozvoj českého eGovernmentu. V minulosti se věnoval také akademické činnosti. Na Vysoké škole finanční a správní vedl dvousemestrální předmět zabývající se správou veřejného majetku.

První krok: katalog služeb

Všechny úkony, které stát dělá, by měl do roka od účinnosti zákona, tedy nejdéle do konce ledna příštího roku, zmapovat katalog služeb. Jeho součástí by měl být i popis jednotlivých úkonů a jejich atributů. "Ministerstvo vnitra nyní připravuje návrh struktury katalogu služeb a vydá k tomu metodiky. První se bude týkat evidence služeb, úkonů a plánování jejich digitalizace, druhá metodika upraví detailní popis služeb a úkonů," popisuje plánovaný postup Strouhal.

Poté bude na gestorech agend, tedy nejčastěji na příslušných ministerstvech, aby do katalogu zanesly potřebné informace. Mezi ně by mělo patřit třeba to, na jakém úřadu je možné daný úkon vyřídit a co je k tomu zapotřebí doložit. Zodpovědět by podle Strouhalových slov údaje v katalogu měly také otázku, nakolik je možné určitý úkon digitalizovat, jak rychle a jaké kanály je k tomu možné využít.

Stanovit by v něm úředníci měli i úroveň záruky pro elektronickou identifikaci. Tedy zda pro daný úkon bude stačit střední úroveň, kterou splňuje například přihlášení pomocí údajů do elektronického bankovnictví, nebo budou vyžadovat vysokou úroveň záruky, jakou skýtá elektronický občanský průkaz s čipem.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?