Když český dramatik a režisér Josef Kajetán Tyl v prosinci 1834 poprvé uvedl ve Stavovském divadle svou hru Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, ve které se objevila i píseň Kde domov můj, potlesk přítomných diváků naznačoval, že se nebude jednat jen o jednu bezvýznamnou inscenaci. Píseň s hudbou od Františka Škroupa rychle zlidověla a posléze získala postavení národní písně Čechů.
Na píseň z příběhu nešťastně zamilovaného ševce si při vzniku samostatného Československa vzpomněli i prvorepublikoví politici a ústavní listinou z roku 1920 ji prohlásili za státní symbol. Jiné to nebylo ani při tvorbě současné Ústavy České republiky v roce 1992 − nicméně s jedním menším zádrhelem. Na současnou ústavu navazuje zákon o státních symbolech, jehož součástí je notový zápis naší hymny. Pokud byste ale chtěli zahrát hymnu podle tehdejšího záznamu v zákoně, zněla by rozhodně jinak, než jak se má správně hrát.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111