Otázky týkající se klimatických změn jsou už několik let jedním z hlavních globálních témat. Ostatně osobností loňského roku časopisu Time se stala Greta Thunbergová, švédská studentka, která svět uchvátila tím, že místo školy začala vytrvale bojovat za ochranu planety. A například hlavním tématem letošního Světového ekonomického fóra v Davosu byla udržitelnost a ekologické výzvy současnosti.

"Odhlédneme-li od otázky, jaké jsou příčiny, klima se mění. Na výzvy spojené se změnami, jako je sucho, nerovnoměrnost srážek, ohrožení lesů kůrovcem nebo úbytek hmyzu, je potřeba reagovat," prohlašuje Aleš Mácha z katedry práva životního prostředí na olomoucké právnické fakultě, který zároveň pracuje na legislativním odboru ministerstva pro místní rozvoj.

Klima a ochrana životního prostředí jsou prioritou především pro Evropu, která chce být světovým lídrem v této oblasti. "Význam tohoto tématu v Evropské unii stále roste, což potvrzují například výsledky voleb do europarlamentu. Ty ukazují zvyšující se podíl lidí se zájmem tyto problematiky řešit," uvádí mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová. A dodává: "Tomu odpovídá taktéž klíčová strategie nové Evropské komise s názvem Zelená dohoda pro Evropu, která naznačuje budoucí směry politik a návrhů regulace nejen v souvislosti se změnou klimatu."

Evropa v čele změn

"Zelené" plány Evropské unie navazují na pět let starou Pařížskou dohodu, kterou podepsalo 195 států a která navazuje na Kjótský protokol z roku 1997. Signatáři si v ní předsevzali udržet nárůst globální teploty do 1,5 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a omezit emise skleníkových plynů.

Unie si klade za cíl vytvořit evropskou ekonomiku, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů. Toho chce dosáhnout prostřednictvím klimatického zákona, který má letos na jaře předložit Evropská komise. "Evropa by se tak stala v polovině století první plně dekarbonizovanou ekonomikou na světě," uvádí Pospíšilová. A dodává, že přechod ke klimatické neutralitě bude znamenat příležitosti v podobě hospodářského růstu, nových pracovních míst či technologického rozvoje. "Nicméně dosažení tohoto cíle bude v příštích letech vyžadovat přijetí řady opatření," upozorňuje.

Jenom stanovení strategie nestačí. Na evropské úrovni už vznikají nové předpisy, které buď přímo zavazují členské státy, nebo jim dávají čas, aby pravidla promítly do svých právních řádů. Takzvaná zelená legislativa tak získává na významu. "Z hlediska státu představuje právo nejefektivnější způsob, jak docílit ochrany životního prostředí a obyvatel před klimatickými změnami," míní Mácha.

Ambiciózní cíle Evropské unie si vyžádají jednak obrovské veřejné investice a jednak zapojení soukromého kapitálu. Na konci minulého roku proto EU schválila evropské nařízení o stanovení rámce pro usnadnění udržitelného financování. To má začlenit finanční sektor do snahy o přesměrování soukromého kapitálu k udržitelné ekonomice. Nové nařízení, které bude s výjimkami účinné od března příštího roku, má ujasnit, které ekonomické činnosti jsou udržitelné a které nikoliv. Pravidla mají pomoci investorům, kteří ne vždy mají dostatek informací o tom, co je ekologické a co nikoliv, a motivovat je k financování udržitelných aktivit. Zároveň má nařízení odstranit takzvaný greenwashing, tedy praxi, kdy jsou na trh uváděny produkty označované jako ekologické, i když tomu tak ve skutečnosti není. (Více o tom čtěte ZDEZDE.)

Odpad jako cenná surovina

Další významné změny má přinést evropský balíček oběhového hospodářství, který byl schválen v polovině roku 2018. Zahrnuje změny směrnic o odpadech, o skládkách odpadů a směrnice o obalech a dále novely směrnic týkající se nakládání s vybranými produkty, jako jsou elektronická zařízení.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?