Letos v lednu vzniklo na Akademii věd České republiky nové Centrum pro klimatické právo a udržitelnost. Jedná se o první vědecké pracoviště v Česku, které má za úkol zkoumat a rozšiřovat poznání v otázkách klimatického práva. Právní obor, který je v Česku teprve v začátcích, reaguje na závažné klimatické změny posledních desetiletí a celosvětové snahy v jejich řešení. Vznik centra umožnila prémie Lumina quaeruntur, kterou expertce v tomto novém oboru Haně Müllerové, udělila předsedkyně Akademie věd ČR na výzkum v této oblasti.

Čím se bude nově zřízené centrum pro klimatické právo a udržitelnost především zabývat?

Budeme se zabývat klimatickým právem, což je obor, který je v současné době velmi aktuální. Našim úkolem je obor klimatického práva rozvíjet, aby byl i v České republice svébytným oborem práva s vědeckými podklady. Takže budeme v této oblasti publikovat, organizovat konference a podobně.

Kolik lidí zatím tvoří váš tým?

V současné době je to pět právníků z různých odvětví práva. Navíc máme v týmu klimatologa, který by nám měl poskytovat odborné zázemí, abychom nebyli úplně odtrženi od věcné problematiky a abychom měli i jako právníci základ v oboru klimatologie.

Hana Müllerová

Vystudovala právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. S její Katedrou práva životního prostředí dodnes externě spolupracuje. Od roku 2010 působí v Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, kde se podílela na výzkumných projektech zabývajících se právní ochranou zvířat či lidským právem na příznivé životní prostředí. Je členkou Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR a místopředsedkyní České společnosti pro právo životního prostředí. Často přednáší jak vědeckým pracovníkům, tak zákonodárcům i zájemcům z řad veřejnosti. Její projekt Právo ochrany klimatu byl podpořen prémií Lumina quaeruntur udělenou Akademií věd ČR.

Je u nás dostatek právních odborníků na tuto oblast?

Rozhodně není. Dle mého je to tím, že jde o nový obor, který se na univerzitách zatím moc nevyučuje.

Na stránkách Akademie věd zmiňujete, že budete spolupracovat se zahraničními organizacemi. V čem taková spolupráce bude spočívat?

Momentálně navazujeme první kontakty s podobně zaměřenými centry, jako je to naše. Nám nejbližší, kde už jsme spolupráci zahájili, je v rakouském Grazu. Další taková centra existují v Norsku, ve Finsku, nebo třeba ve Velké Británii. Většinou jsou to velká mezioborová centra, jaká tady u nás zatím nemáme. Spolupráce s nimi může vypadat tak, že k nám budeme zvát jejich experty, aby zde přednesli přednášku, anebo aby se s námi podělili o své poznatky. Můžeme také pořádat společné konference nebo workshopy.

Centrum se otevřelo díky prémii, kterou jste získala vy osobně. Je to tedy tak, že bez vás by se u nás tato oblast práva vůbec nezačala vědecky zkoumat?

Ta prémie je skutečně osobní. Konkrétní osoba, která ji dostane, tím získává podporu, aby kolem sebe vytvořila vlastní tým, který začne rozvíjet danou problematiku specifikovanou v návrhu. Přesto myslím, že obor klimatického práva se rozvíjí tak dynamicky, že se určitě objeví další lidé, kteří budou mít o tohle téma zájem.

Peníze na rozvoj centra jste dostala na pět let. Znamená to, že po pěti letech činnost centra skončí, nebo se budete ucházet o jiný grant?

Já doufám, že neskončí. Zmíněná finanční podpora je určena na nastartování tohoto oboru u nás a jednou z podmínek pro získání těchto financí je, že se musím ucházet o grant většího formátu, například na evropské úrovni. Ale to je ještě daleko, teď teprve začínáme.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?