Už v březnu se čeští podnikatelé od Evropské komise dozvědí, jak by měl vypadat návrh klimatického zákona. Po dosavadních regulacích o ochraně životního prostředí, které v poslední době zasáhly především automobilový průmysl, se nynější povinné změny nevyhnou téměř žádnému odvětví. Na Česko ale mohou mít podle odborníků v některých aspektech větší dopad než na jiné země Evropské unie. Jedním z důvodů je i nadprůměrné zastoupení průmyslu v tuzemské ekonomice. "Evropská komise sama připouští, že pro některé země bude cesta k uhlíkové neutralitě spojena s vyššími náklady, a to i v poměru k jejich ekonomické výkonnosti. To bude jednoznačně případ České republiky, která i kvůli vysokému podílu průmyslu ponese násobně vyšší náklady v poměru k HDP, než je průměr Evropské unie," vysvětluje Bohuslav Čížek, ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Neprošli jsme dobrovolnou změnou

Při zavádění přísnějších ekologických regulací může podle odborníků mít vliv i to, že české firmy v minulosti dobrovolně neaplikovaly tolik udržitelných opatření jako korporace v zahraničí. Z tohoto důvodu se nyní pro mnoho z nich bude jednat o něco nového. Loňský výzkum Sustainable Development Goals Challenge společnosti PwC, který se zabýval tím, zda firmy navazují své aktivity na cíle udržitelného rozvoje OSN, ukázal právě značný rozdíl mezi Českem a některými − především západními − státy EU. V Česku se stále relativně málo podniků věnuje této oblasti na strategické úrovni. "Mnoho z nich má tendenci organizovat ad hoc aktivity nebo se udržitelnosti věnuje pouze na úrovni legislativního minima či v kontextu společenské odpovědnosti," komentuje Markéta Jechová, poradkyně v oblasti udržitelného rozvoje PwC a dodává: "Obecně je západní Evropa lépe připravena se na tyto změny adaptovat."

Podle zkušeností Tomáše Babáčka, partnera advokátní kanceláře Deloitte Legal, se více dobrovolných iniciativ na poli udržitelnosti objevovalo například i v Polsku nebo Maďarsku, kde se oproti tuzemsku nachází na počet obyvatel méně průmyslových podniků. "Z nějakého důvodu bylo Česko touto dobrovolnou vlnou málo zasaženo. Jednou příčinou je podle mě i česká rezistence vůči brainwashingu. Češi jsou v některých aspektech až sympaticky přízemní. A v tomto případě se to hodně projevuje," míní.

Půjde i o evropské dotace

Pro samotné firmy bude nová regulace obecně znamenat daleko více nákladů a výrazné změny v práci se zdroji a při financování nových podnikatelských záměrů. Vedle toho zasáhne všechny sektory i změna politiky při čerpání evropských financí. "Konkrétní zpřísnění se v praxi promítne například při žádosti o získání evropské dotace, kde bude kladen mnohem větší důraz na udržitelnost a pozitivní dopad jednotlivých projektů na životní prostředí," podotýká Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.

Vedle zmíněných dopadů ale odborníci zdůrazňují, že každé odvětví kvůli svým specifikům zasáhnou nové regulace odlišně a v jiné míře. "Velmi ovlivněn bude zejména automobilový průmysl, energetika a zemědělství," upozorňuje Radim Kotlaba, právník poradenské společnosti KPMG. Jako příklad uvádí již známou regulaci o snížení emisí oxidu uhličitého pro celý vozový park EU do roku 2030. Konkrétně se jedná o povinnost snížit emise o 37,5 procent u nových osobních automobilů a o 31 procent u nových dodávek. "Vůbec poprvé byl také stanoven 30procentní cíl snížení emisí u nových nákladních automobilů," komentuje Kotlaba dosavadní legislativu.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?