Topmanažeři v Česku mohou od loňska využívat manuál pro správné řízení firem. Kodex správy a řízení společností připravila nezávislá nezisková organizace Czech Institute of Directors ve spolupráci s Českou národní bankou, Českým institutem interních auditorů a právníky z poradenské společnosti Deloitte Legal. Hlásí se k němu i ministerstva, například resorty financí a spravedlnosti, nebo Burza cenných papírů Praha. Teď na něj institut chce navázat metodikou, která jednotlivé body kodexu podrobněji vysvětlí a rozebere za pomoci příkladů z praxe. "Hotová bude do podzimu a doufáme, že pomůže nejen státem řízeným organizacím a velkým firmám, ale i menším rodinným společnostem," říká výkonná ředitelka institutu Monika Zahálková. Sama má zkušenosti s vedením rodinné firmy i s tím, jaké to je působit ve statutárním orgánu korporace. V minulosti zasedala v představenstvu mediálního domu Economia, který vydává i magazín Právní rádce.

Jak vznikl nápad sepsat český kodex správy a řízení společností?

Ve všech vyspělých ekonomikách, mezi něž se chce Česká republika řadit, existuje nejen hard law, tedy závazná regulace daná zákonem, ale i soft law. To jsou nejrůznější kodexy doporučení a principy, které by měly byznysu pomáhat právní normy lépe používat a lépe je i chápat. Vznik prvního takového kodexu inicioval před lety v dnes již neexistující Komisi pro cenné papíry Tomáš Ježek, jeden z otců privatizace. Ten byl ale určen pouze pro největší společnosti. Já jsem byla tehdy v pracovní skupině, která kodex připravovala, a říkala jsem si, že by bylo dobré napsat i příručku pro tehdy vznikající malé a střední firmy. Cesta k tomu ale byla složitá a podařilo se to až po 14 letech.

Co psaní nového kodexu zdrželo?

Nejprve regulátoři a ministerstva nepovažovali téma za důležité. Když k tomu konečně doba nazrála, začaly se objevovat zvěsti, že bude nové korporátní právo, že už nebude platit obchodní zákoník, ale vznikne nový zákon o obchodních korporacích. To práce na kodexu na další tři roky zastavilo. Když si trh na nový zákon zvykl, zase přišla zpráva, že OECD bude aktualizovat své Principles of Good Governance, na jejichž základě se podobné národní příručky píšou. Takže jsme se opět zastavili, a to až do roku 2016. Nakonec jsme ale byli teprve desátou zemí světa, která kodex OECD převzala a přeložila. Podrobné pokyny pro správu státem vlastněných společností, tedy Guidelines on Corporate Governance of State-Owned Enterprises, které vydala o rok později, jsme dokonce přeložili jako první země vůbec.

Monika Zahálková

Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze a poté téměř deset let řídila rodinnou firmu zaměřenou na interiérový design. Pracovala také jako marketingová ředitelka společnosti Beauty World. Od roku 1998 je výkonnou ředitelkou Czech Institute of Directors, nezávislé neziskové organizace zabývající se správou a řízením firem. Od roku 2014 je také ředitelkou CG Institutu, tedy poradenské společnosti, která organizuje vzdělávací a poradenské projekty pro správní orgány a top management velkých a středních firem. Až do konce loňského roku zasedala také v představenstvu mediálního domu Economia, který vydává mimo jiné i magazín Právní rádce.

Co dalšího vedle zásad OECD a zákona o obchodních korporacích vstupovalo do tvorby kodexu?

Chtěli jsme, aby kodex byl platný i pro banky, museli jsme tedy vzít v úvahu příslušné regulace. Do toho nám šla směrnice Evropské unie, která byla podkladem pro vytvoření zákona o podnikání na kapitálovém trhu. To je asi nejdůležitější kapitola, která vzbuzuje na českém trhu velké emoce. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu totiž říká, že firmy, které se na něm pohybují, musí zveřejnit jednak zprávu o odměňování, politiku odměňování a do dubna příštího roku musí vydat výroční zprávy, v nichž budou jmenovitě a do posledního halíře zveřejněny veškeré odměny − základní plat, variabilní i fixní složka mzdy, malusy, bonusy a podobně. Nejsem si však jistá, že je na to Česká republika připravená. Navíc český zákon je zase přísnější než evropská směrnice.

Kodex staví na principech "dodržuj a vysvětli" a "promysli a dodržuj". Co přesně to znamená?

Jde právě o myšlenku soft law. Kodexem nic nenařizujeme, pouze doporučuje dobrou praxi. Každá firma má pak právo říct: my v této oblasti kodex nedodržujeme a máme k tomu tyto a tyto důvody. To je princip "dodržuj a vysvětli", na němž by kodex měly využívat hlavně společnosti kotované na burze, finanční společnosti, banky a pojišťovny. Druhá varianta "promysli a dodržuj" je určena spíše středním a menším firmám. Ty, které se k němu přihlásí, by se nad kodexem měly zamyslet a hledat v něm inspiraci, jak nastavit svou správu a řízení do budoucna.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?