Oblast trestního práva podléhá v posledních letech stále častějším novelizačním zásahům. Jedna z připravovaných změn1 💬 se propisuje jak do trestního řádu, tak do trestního zákoníku a může rozšířit či otevřít nové možnosti pro postup obviněných, respektive obhájců, v trestním řízení. V návrhu se nově počítá s institutem prohlášení viny obviněného či s rozšířením možnosti prohlásit rozhodné skutečnosti za nesporné. Obvinění mohou být motivováni činit prohlášení o vině či nesporných skutečnostech tím, že tato prohlášení budou představovat další hledisko při stanovení druhu a výměry trestu. Nebo tím, že doznání se k činu má být nově jednou z polehčujících okolností. V návaznosti na uvedené pak změny dále pocítí i oblast sjednávání dohod o vině a trestu.

Zamýšlená novela trestního řádu má za cíl posílit postavení stran v rámci trestního řízení. V aktuálně účinném trestním řádu se spíše okrajově uplatňuje institut prohlášení některých skutečností za nesporné a dále je možné učinit prohlášení o spáchání skutku pro účely odklonů. Tyto postupy jsou však značně limitovány a mohou se uplatnit pouze za splnění zákonem předvídaných a poměrně omezených podmínek.

Limity těchto postupů se odvíjí od základních zásad trestního řízení. Není umožněno, aby doznání obviněného zbavilo orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu. Rovněž dalším základním předpokladem je, aby trestní řízení směřovalo k náležitému zjištění trestných činů a spravedlivému potrestání pachatelů.

Na naplňování základních zásad dohlíží orgány činné v trestním řízení, zejména pak soud jako nezávislý a nestranný orgán, který ve fázi řízení před soudem přihlíží ke všem skutečnostem, které vyšly v průběhu trestního řízení najevo, jakož i ke způsobu, jakým byly zjištěny. I s respektem k těmto základním zásadám, které trestní řízení ovládají, se jeví jako vhodný krok rozšířit obviněnému možné způsoby postupu v rámci trestního řízení a nelze předpokládat, že by tímto rozšířením byly uvedené zásady narušeny.

Prohlášení skutečností za nesporné

Aktuálně lze za nesporné prohlásit některé skutečnosti pouze v řízení před samosoudcem ve věcech, ve kterých se konalo zkrácené přípravné řízení, a při hlavním líčení ve zjednodušeném řízení. První možností tak je prohlášení při předání podezřelého soudu společně s doručením návrhu na potrestání. Soudce mimo jiné obviněného vyslechne ohledně skutečností, které považuje za nesporné, pokud obviněný souhlasí, může se v hlavním líčení upustit od dokazování takto označených skutečností. Druhý, na to navazující případ, se uplatňuje v rámci hlavního líčení ve zjednodušeném řízení navazujícím na zkrácené přípravné řízení.

Nově by však zákon měl obviněným umožňovat prohlásit určité skutečnosti za nesporné i v řízení se standardním průběhem. Půjde-li o shodu obviněného a státního zástupce na některých rozhodných skutečnostech, může soud upustit od jejich dokazování. Některé rozhodné skutečnosti by tak v hlavním líčení nemusely být prokazovány a celá věc by mohla být rychleji projednána. Soud však nebude prohlášením vázán, pokud s ohledem na ostatní skutečnosti bude dán vážný důvod o obsahu prohlášení pochybovat. Pak budou všechny skutečnosti projednány v plném rozsahu bez ohledu na učiněná prohlášení.

Změna se promítne i do trestního zákoníku, který by nově při stanovení druhu a výměry trestu určoval soudci mimo jiné přihlížet i k tomu, zda pachatel označil rozhodné skutečnosti za nesporné. O této možnosti postupu má být obviněný poučen již v doručované obžalobě.

Sjednávání dohody o vině a trestu

Dalším institutem umožňujícím obviněným uplatnit vyšší vlastní iniciativu v trestním řízení je dohoda o vině a trestu. Její sjednávání bylo zařazeno do trestního řádu již v roce 2012. Nutným předpokladem této možnosti jsou výsledky vyšetřování dostatečně prokazující závěr, že se skutek stal, je trestným činem a že jej spáchal obviněný.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?