Zákon o obchodních korporacích je v odborných kruzích považován za plný nejasností, rozporů a vad. Po šesti letech čekání se konečně dočkal novely. V posledním lednovém týdnu ji podepsal prezident. Avšak novela neobsahuje zdaleka vše, co si na začátku odborná pracovní komise předsevzala. V řadě případů ji předběhla rozhodnutí Nejvyššího soudu. Proti některým se dokonce novela staví. "Jako u každého takového velkého díla je výsledkem kompromis, ve kterém se každý trochu najde a každý je trochu nespokojen," říká o výsledku Petr Čech, který o obchodním právu přednáší na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Zasedal i v odborné pracovní komisi, která novelu připravovala. Obchodním společnostem a dalším podnikatelům podle něj norma prospěje. Avšak zároveň upozorňuje na její nedostatky, které přičítá neuváženému škrtání a doplňování předlohy během jejího projednávání.

Výsledná podoba novely se v mnohém liší od toho, co v roce 2016 navrhla komise odborníků, jíž jste byl jako poradce tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána členem. Jak hodnotíte výsledek?

Je to kompromis, ale pořád ještě rozumný. Zachoval si mnoho z původního záměru odstranit výkladové nejasnosti a vyřešit ty největší problémy, které často nešlo překlenout výkladem. Kompromis se rodil už v pracovní komisi, kde každý přicházel s vlastní představou. A komise jako celek se nakonec usnesla na svém řešení. Málokdy bylo její stanovisko jednomyslné. Komise takto zformulovala návrh, co je podle jejího názoru užitečné novelizovat a jak. Ministerstvo spravedlnosti jej poté částečně pozměnilo. Pak k tomu přistoupila sněmovna, které se zdálo, že je novela příliš rozsáhlá, a začala škrtat. Ministerstvo tak muselo učinit Sofiinu volbu, které z novelizačních bodů obětovat. Hodně se škrtalo v oblasti osobních společností, neboť jich je méně a s nejasnostmi zákona si spíše poradí. Změny týkající se družstev se vyjmuly z této novely a přidaly se k jiné, kterou sněmovna projednává nyní a která primárně mění občanský zákoník v oblasti bytového práva. To mnohdy vyústilo v rozpory mezi novelou zákona o obchodních korporacích a důvodovou zprávou k ní, protože některé novelizační body prostě zmizely.

Co vám ve výsledku nejvíce chybí?

Občas se novela odchýlila od původního záměru. Nepovedlo se například upravit věcná práva k podílům, pokud byla vtělena do cenného papíru. Jde třeba o předkupní právo. U klasických podílů ve společnosti, které nemají podobu cenného papíru, se po novele takové právo jednoduše zapíše do obchodního rejstříku. Bohužel se ale omylem vyňaly cenné papíry, ať už jsou to akcie, kmenové listy nebo zatímní listy. U nich po novele nepůjde zapsat ani zákaz zatížení nebo zcizení, který připouští stávající zákon a praxe využívá. Podobně mě mrzí, že se škrtl bod, který předpokládal, že korporace splní povinnost publikovat pozvánku na valnou hromadu na webu i tehdy, když přístup k webové stránce budou mít pouze společníci, a nikoliv široká veřejnost. Další věc, kterou novela nevyjasnila, jsou pravidla, za jakých smí společnost poskytovat finanční asistenci svým společníkům − půjčovat jim na nabytí podílu. Za starého obchodního zákoníku platilo, že nejen sama společnost, ale ani její dceřinky bez dalšího nesmí společníkům půjčovat nebo jim poskytovat záruky na takové půjčky. Ze zákona o obchodních korporacích ale striktní zákaz pro dceřiné společnosti zmizel. A je škoda, že ho novela nevrátila. V části teorie to dovozujeme výkladem. Dokud to ale nepotvrdí judikatura, praxe bude tápat.

Petr Čech

Přednáší obchodní právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Je autorem či spoluautorem dvanácti knižních publikací z této oblasti a bezmála dvou stovek odborných statí. Zabývá se také závazky v podnikání, cennými papíry a problematikoucorporate governance. V minulosti byl ředitelem legislativního odboru Komise pro cenné papíry, předsedou dozorčí rady RM-Systému či asistentem soudkyně Nejvyššího soudu. Radil někdejšímu ministrovi spravedlnosti Robertu Pelikánovi a s resortem v právních otázkách spolupracuje dodnes. Od roku 2011 působí také jako counsel v advokátní kanceláři Glatzová & Co.

Petr Čech

Novela bude účinná až po sedmi letech od chvíle, kdy se byznys začal řídit zákonem o obchodních korporacích. Na některé nejasnosti mezitím odpověděl ve svých rozsudcích Nejvyšší soud. Nepřichází tak novela příliš pozdě?

V nespočtu případů byl Nejvyšší soud skutečně rychlejší. Jeho výsledky jsou zrovna v právu obchodních korporací obdivuhodné. Díky novele ale budou jeho závěry snadno a na jednom místě dostupné každému podnikateli přímo v textu zákona. Novela přináší i spoustu změn, které výkladem nešly dovodit. Bez ní by například nebylo možné reformovat monistický systém, tedy ten, kde akciovou společnost spravuje jediný výkonný orgán − dle českého zákonodárce správní rada původně doplněná o předsedu a statutárního ředitele. Nešlo by vyřešit ani řetězení dalších společností v takovém orgánu korporace nebo právo společníka jmenovat mimo valnou hromadu vlastního člena voleného orgánu. To bylo potřeba řešit novelou. Některá z jejích ustanovení jdou dokonce proti výkladu Nejvyššího soudu.

Jaké konkrétní body v novele jdou proti soudním rozsudkům?

Týká se to například působnosti valné hromady schvalovat převod nebo zastavení části závodu. Zákon o obchodních korporacích ji zakotvuje od začátku, v odborných kruzích jsme ale řešili spor, jestli se částí závodu myslí pouze pobočka, nebo jakákoliv významná část majetku, třeba budova nebo balík akcií. Sankcí za chybějící souhlas přitom podle zákona je neplatnost převodu či zastavení. Nejvyšší soud nakonec potvrdil formální pojetí, které platilo už za starého obchodního zákoníku. To vyžaduje souhlas valné hromady pouze tam, kde jde o ucelenou složku, tedy pobočku. I když se bude převádět sebevýznamnější kus majetku, který nesplní tuto podmínku, není třeba souhlas valné hromady. Novela jde proti tomu, hlásí se k materiálnímu pojetí. To znamená, že společníci budou muset odsouhlasit třeba i převod balíku akcií nebo zástavu nemovitosti.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?