I trestně stíhaný jednatel může jménem stíhané společnosti jednat před soudy, říká Ústavní soud

Soudy budou muset lépe zvážit, zda trestně stíhaný jednatel může za společnost provádět úkony v trestním řízení. Paušální zákaz není možný, rozhodl Ústavní soud.

V případu, který posuzoval, bylo proti společnosti zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti, a to v souvislosti s nehodou při manipulaci s vysokozdvižným vozíkem. Zároveň obecný soud ustavil společnosti opatrovníka. Podle jeho názoru jí totiž chyběla osoba způsobilá činit úkony v řízení, neboť jediný jednatel byl v souvislosti s úmrtím též trestně stíhaný.

Ústavní soud však možnost takového paušálního vyloučení trestně stíhaného jednatele ze zastupování společnosti nepodpořil. Aby jí nebylo odepřeno právo na obhajobu, musí soudy dostatečně vyvážit ochranu před rizikem, že jednatel bude z důvodu svého postavení obviněného činit úkony ke škodě firmy, se zájmem na tom, aby za ni činila úkony v trestním řízení osoba, která má dostatečné znalosti a která z ní pochází. "Považovat obviněného jednatele a priori za vyloučeného může tedy být proporcionálním zásahem do práva právnické osoby na obhajobu jen tam, kde je zřejmé, že již takový úkon činí obviněný se záměrem poškodit právnickou osobu v jejím právu na obhajobu či své právo na obhajobu zvýhodnit na její úkor," vysvětlil v nálezu soudce zpravodaj Jarolav Fenyk.

Orgány činné v trestním řízení tak budou muset znovu posoudit otázku, zda má stěžovatelka vhodnou osobu, která za ní může v trestním řízení jednat.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?