Každý návštěvník, který zavítá do věznice na hradě Mírov, projde přísnou bezpečnostní kontrolou a přes několik střežených vchodů, se ocitne na dvoře obehnaném vysokými zdmi a hlídaném strážní věží. Prostor, který přivítal i nás, je prázdný a strohý, uprostřed betonového nádvoří se vyjímá jen malý kostel a v rohu za plotem dvě fotbalové branky. Dny tu mají svůj pevný řád a na první pohled se jedná o místo, kam není radno se dostat jinak než jako zaměstnanec či host.

Pět stupňů ostrahy

"Mírov je věznicí pro výkon trestu odnětí svobody odsouzených se zvýšenou ostrahou a ostrahou s odděleními s vysokým stupněm zabezpečení a se středním stupněm zabezpečení," vyjmenovává mluvčí věznice František Richter, který se ujal role našeho průvodce hradním areálem. Většina odsouzených si tu odpykává tresty za loupežná přepadení, následuje vražda nebo těžké ublížení na zdraví. Jen ve velmi malé míře soudy na Mírov posílají odsouzené za ekonomickou trestnou činnost.

Odsouzení jsou v celách rozděleni na kuřáky a nekuřáky, bez ohledu na povahu trestného činu, kterého se dopustili. Společně tedy žijí pachatelé násilné i majetkové trestné činnosti. Zvláštní oddělení jsou určena pouze pro prvovězněné pachatele, kteří mají podle statistik větší šanci na podmíněné propuštění a návrat do normálního života.

V současné době si tresty na Mírově odpykává zhruba 430 vězňů. Někteří tu stráví jen několik let, jiní jsou tu na doživotí. Odsouzení bydlí v celách určených pro dvě až osmnáct osob. "Těžko říct, co je horší. Pokud máte někde strávit i desítky let života, jde vám o to, abyste si měl s kým popovídat a sdílet myšlenky. Na dvoumístné cele se to může a nemusí povést," odpovídá František Richter na otázku, jaká velikost cely je největší "výhrou". Trávit až 23 hodin vedle někoho, s kým se nedá vyjít, není nic příjemného. Dlouhodobá samota je zase velice tíživá. Pak se řadě vězňů zdá lepší bydlet na přeplněné hlučné cele, kde je vyšší pravděpodobnost, že najdou spřízněnou duši.

"Každopádně platí, co se mezi vězni odjakživa říká, že největším trestem nejsou samotné roky odsezené ve výkonu trestu, ale nemožnost uniknout ze společnosti, kterou jste si nevybral ," dodává.

Cely jsou navíc velmi strohé a archaické. Otlučená kovová postel, malý stolek, do kterého se musí vejít všechny osobní věci. Za rohem je prostor, který připomíná místnost na úklid, a v něm kýbl s hadrem na podlahu a stará dřevěná židle. Nic víc.

Všude kolem řád

Počet hodin strávených denně za zámkem cely se odvíjí od stupně ostrahy a aktivit, které každému chovanci vyplývají z takzvaného programu zacházení. Ten zpracovává speciální pedagog věznice, vězeň ho musí odsouhlasit a stvrdit svým podpisem. U nejvyššího stupně ostrahy jsou tak vězni zavřeni v celách až 23 hodin denně. Hodinovou vycházku tráví všichni bez rozdílu po oddílech na vězeňském dvoře chůzí, cvičením nebo fotbalem. Za každého počasí je pro ně 60 minut volného pohybu vítaným rozptýlením ve dni, který jinak plyne rok po roce stále téměř stejně.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?