Pro: Jan Balarin, advokát, člen pracovní skupiny ministerstva spravedlnosti k hromadným žalobám

V dnešní době je jen obtížně možné popřít legitimitu hromadných žalob jako takových. Debaty se proto zpravidla soustřeďují na opt-out hromadné žaloby, tedy řízení, která jsou vedena na účet všech osob, jež mají obdobné nároky jako žalobce, ledaže některý z nich projeví vůli z řízení vystoupit. Opakem je konzervativnější opt-in proces, kterého se účastní pouze ti, kdo se do něj přihlásí.

Proč má smysl o opt-out variantě vážně uvažovat? Především náklady spojené s vymáháním práva mají nezřídka prohibitivní účinek. Preventivní funkce soudního řízení v případě bagatelních nároků selhává. Je "bezpečnější" rozptýlit škodu mezi řadu poškozených než ji způsobit jedinému. Opt-in řízení tyto deficity zmírňuje, avšak neodstraňuje. Teprve opt-out umožňuje projednat spor v celém rozsahu, ve kterém skutečně existuje. Způsobí-li škůdce tisíci lidí škodu v jednotkové výši tisíc korun, je před soudem vedeno jedno řízení v úhrnu o milion korun. To má zásadní význam pro možnost žalobců kalkulovat rizika a opatřit si zdroje pro vedení sporu. Jde o vyvážení strukturální nerovnováhy − pro žalovaného jde vždy o spor o milion korun bez ohledu na to, kolik je proti němu v daném okamžiku uplatňováno individuálních nároků. Jde pochopitelně také o klíčový faktor pro možnost dojednání smíru.

Odpůrcům přijde, že hrozba, že žalovaný bude odsouzen k úhradě škod, které způsobil, znamená jeho "legalizované vydírání", avšak tento názor nelze rozumně sdílet. Podobné platí o katastrofických předpovědích komercionalizace hromadných řízení v návaznosti na údajně neblahé zkušenosti z USA. Jediným, kdo prý profituje, jsou advokáti, kteří nutí žalované ke smírům, dokonce na úkor žalujících členů skupiny. Těm se pak dostává pouze nehodnotného, nepatrného plnění.

Tyto výtky je ale potřeba odmítnout. Průměrná odměna advokátů zastupujících žalobce v hromadném řízení ve Spojených státech činí 15 procent z hodnoty předmětu sporu. To není nijak dramatická cifra. Navíc ze zemí, kde se opt-out řízení uplatňuje v Evropě, tedy například z Velké Británie, Norska či Nizozemska, nemáme žádné zprávy o jejich zneužívání.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?