Hromadné žaloby budou v českém právu zřejmě největší procesní novinkou za posledních deset let. A přinesou mnoho nových rolí. Především neziskové organizace získají nový prostředek, jak hájit práva spotřebitelů. Hromadné žaloby by pro ně mohly znamenat také nový zdroj peněz. Za výhru ve sporu totiž budou moci podle návrhu ministerstva spravedlnosti získat odměnu ve výši až 25 procent z přisouzené částky. Jak ukazují zkušenosti ze zahraničí, kde už hromadné žaloby fungují, mohlo by jít i o desítky milionů korun. A stát také zvažuje, že by se mezi neziskové organizace mohly rozdělovat rovněž peníze, které si v odhlašovacích procesech poškození nevyzvednou, a v důsledku toho propadnou státu.

Zavedení hromadných žalob ale bude výzvou především pro všechny právnické profese. Nový byznys přinesou advokátům, kteří budou zastupovat jak žalující, tak žalované. Podnikoví právníci zase budou muset na jejich zavedení připravit korporace, v nichž působí a proti nimž bude nový typ procesů směřovat. "Příslušná opatření budou přijímat zejména ty největší firmy. Podniky do 250 zaměstnanců jsou v tomto méně flexibilní," odhaduje šéf odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.

S novým typem procesů si ale budou muset poradit především soudy, a to zejména ty krajské, které budou hromadné žaloby posuzovat v první instanci. Zvyknout si budou muset hned na několik novinek, které dosud nejsou v českém právním řádu obvyklé. Tak například samotnému řešení podstaty sporu bude předcházet takzvaná certifikační fáze. "V té bude soud posuzovat splnění všech podmínek pro podání žaloby a také to, jestli není účelová. Návrh zákona tedy dává půl roku, kdy soud rozhoduje, jestli vůbec zahájí řízení," vysvětluje vedoucí oddělení civilního práva procesního ministerstva spravedlnosti Anežka Janoušková.

Pokud soud dojde k názoru, že hromadná žaloba je přípustná, zveřejní o tom informaci v nově zřízeném rejstříku. Jde-li o přihlašovací režim, musí soud ve zveřejněném usnesení také stanovit lhůtu, v níž se mohou lidé k žalobě přihlásit. Ta se může podle návrhu zákona pohybovat od dvou do šesti měsíců. "Bude záležet na velikosti skupiny poškozených. Pokud bude malá, například u dopravní nehody, kde bude dvacet osob, tam stačí dva měsíce, pokud to bude velká kauza, tak tam by soud mohl stanovit lhůtu šest měsíců," dodává Janoušková.

Budou to také soudci, kteří budou moci nařídit žalované straně, aby zpřístupnila důkazy, v případech, kde bude žalující stranou nezisková organizace. A v případě, že žalobce ve sporu uspěje, budou muset nově rozhodnout také o tom, jakou odměnu si za svou práci ve jménu celé skupiny zaslouží.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?