Systém dotací představuje atraktivní zdroj financování nejrůznějších podnikatelských aktivit. Při čerpání peněz ovšem může dojít k situaci, kdy podpora ne­bude přiznána nebo bude krácena. Těmto problémům lze úspěšně předcházet. A pokud přesto nastanou, lze se bránit.

Nepřiznání dotace

Podnikatelé o dotace obvykle žádají na základě příslušné výzvy a v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech.1 💬 Ačkoliv ustanovení § 14 odstavce 1 tohoto zákona stanoví, že na dotaci není právní nárok, její poskytovatel nemůže o žádosti rozhodovat svévolně. Při posuzování se použije správní řád2 💬 včetně jeho zásad. Poskytovatel tak při rozhodování nesmí postupovat diskriminačně, svévolně či neodůvodněně.3 💬 Hodnocení žádosti v rozporu s těmito zásadami není v souladu se zákonem a lze se proti němu bránit.

Ve správním soudnictví prozatím nebyla řešena otázka vyřazení žádosti na základě administrativní chyby při jejím vyplňování. S ohledem na zásadu materiální pravdy by však podle našeho názoru měla být obrana proti případnému zamítavému rozhodnutí poskytovatele dotace možná.

Před novelizací zákona o rozpočtových pravidlech účinné od 1. ledna 2018 panovaly pochybnosti o tom, jestli zamítavé rozhodnutí poskytovatele dotace podléhá soudnímu přezkumu. Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu4 💬 bylo zřejmé, že tomu tak je. Ovšem od 1. ledna 2018 už o tom z ohledem na ustanovení § 14q zákona o rozpočtových pravidlech není pochyb. Pokud tedy poskytovatel nepřizná dotaci, přestože žadatel splní všechna objektivně stanovená kritéria, lze se soudně domáhat změny jeho rozhodnutí.

Na první pohled se může zdát soudní přezkum dotačních rozhodnutí nepraktický. Během řízení může podnikatel například zjistit, že vhodná příležitost pro realizaci investice pominula nebo dojde k vyčerpání peněz alokovaných pro danou výzvu. I kdyby ale bylo na změnu zamítavého rozhodnutí pozdě, nelze opomíjet otázku škody, která podnikateli nesprávným rozhodnutím vznikla. Nezákonným zamítnutím vzniká škoda přinejmenším ve výši marně vynaložených nákladů na přípravu projektu.5 💬 Na její náhradu má podnikatel bezpochyby právo.

Zajímavá je pak otázka, zda neoprávněně zamítnutím žádosti vzniká podnikateli újma v podobě ušlého zisku ve výši nepřiznané dotace. Zejména ve výzvách, ve kterých se finanční prostředky přiznávají na základě objektivně stanovených či kvantitativně vyjádřených kritérií, totiž lze dovozovat, že při jejich splnění žadatelem a správném vyhodnocení žádosti by k přiznání dotace došlo. Nejvyšší soud6 💬 přitom za ušlý zisk označuje ztrátu očekávaného majetkového přínosu za situace, kdy by byly zajištěny veškeré předpoklady pro takzvaný pravidelný běh věcí, a do tohoto děje vedoucího k získání majetkového prospěchu zasáhlo protiprávní jednání.

Ojedinělé rozhodnutí Nejvyššího soudu7 💬 nasvědčuje závěru, že nepřiznaná dotace je za výše popsaných podmínek ušlým ziskem. Ačkoliv usnesení potvrzuje výše popsaný princip, týká se sporu mezi žadatelem a zpracovatelem projektové dokumentace nutné k přiznání dotace. Kvůli chybě zpracovatele nebyla dotace přiznána, ačkoliv by jinak přiznána byla. Soud ji proto označil za ušlý zisk. V otázce potvrzení skutečnosti, zda se i v případě chyby poskytovatele dotace uplatní obdobné principy, bude nutné vyčkat na další soudní rozhodnutí.

Krácení dotace a porušení rozpočtové kázně

Přiznání dotace s sebou nese povinnost splnit i související podmínky. V rámci svých compliance programů by proto podnikatelé měli interně nastavit systém, který sledování jejich dodržování zajistí. Pokud totiž poskytovatel dotace před jejím vyplacením nabude podezření, že příjemce některou z podmínek nedodrží, část či celou dotaci nevyplatí.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?