Připusťme, že české firmy na vlně digitalizace do 30 let doženou západní konkurenci. Že výrazně posílí český kapitál a zahraniční vlastníci tu začnou více investovat. Ať už do samotné výroby a odměn zaměstnanců, do škol či rozvoje regionů, kde stojí jejich továrny. Díky tomu se k bohaté Praze přidají Brno a Ostrava. V Česku také vyrostou aktivní a konkurence ve světě schopné podniky rozvíjející robotiku, biotechnologie nebo kosmický průmysl. Díky nim se Česko konečně protlačí mezi nejvyspělejší země světa − jak tomu bylo, i když jen podle zidealizovaných představ, už za první republiky. Ve skutečnosti se tehdejší Československo nedostalo výš než na 16. pozici, což ve 20. a 30. letech minulého století znamenalo až druhou ligu.

Možná nosné odvětví ani není nutné vymýšlet. Analýza poradenské společnosti Deloitte o budoucnosti automobilového průmyslu předestírá ideální (ačkoliv málo pravděpodobnou) variantu, v níž zdejší automobilky začnou vyrábět elektromobily, a to z českých součástek včetně elektromotorů a lithiových baterií. Podle propočtů by to zvýšilo hrubý domácí produkt o šest procent, lidé by si vydělali o 80 miliard korun ročně více a veřejné rozpočty by mohly rozdělit o dalších 100 mi­liard korun ročně navíc díky vyššímu výběru daní a pojistného.

Pokud se v příštích desetiletích prosadí autonomní vozy, změní se radikálně i podoba českých měst. Z jejich ulic by zmizela většina aut, protože by jich při všeobecném sdílení bylo zapotřebí méně. Prostor k tomu je, vždyť osobní automobil v Česku podle analýzy společnosti Siemens parkuje, tedy není využitý, v průměru 23,6 hodiny denně.

Zpět k přírodě

Digitalizace spojená s internetem věcí a bezdrátovou komunikační 5G sítí, při nichž navzájem propojená automatická zařízení zvýší efektivitu, a přinesou tak i nové příjmy, mohou výrazně proměnit každodenní život. Pevná pracovní doba zmizí, lidé přestanou pravidelně dojíždět do svých kanceláří, továren a možná i do obchodů a na úřady. Vydělávat si budou doma u obrazovky, mnoho věcí si vytisknou na 3D tiskárnách a kontakty s úředníky se definitivně přesunou na síť. Dokonce rutinní lékařská péče bude díky novým aplikacím možná na dálku.

To by se neobešlo bez dramatických změn v zákoníku práce, který by musel umožnit to, po čem už zaměstnavatelé léta volají − větší flexibilitu. Na významu budou získávat nové formy pracovněprávních vztahů. Některé, jako je například najímání specialistů ne na soustavnou práci, ale výhradně na jednotlivé projekty, se o slovo začínají hlásit již nyní. Byť zatím jen v omezené míře a v nejinovativnějších odvětvích, jako je například IT.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?