V roce 2004 byla korunována královnou krásy a získala titul Miss Wisconsin. Dnes je jednou z nejúspěšnějších právniček světa. Díky své vytrvalosti se stala prvním zahraničním obhájcem oprávněným jednat před afghánskými soudy. Americká právnička Kimberley Motley zastupuje klienty po celém světě, například na Kubě nebo v Bolívii. Více než třetina případů, které řeší, jsou přitom pro bono kauzy, v nichž většinou zastupuje ženy, které se staly obětí domácího násilí, znásilnění nebo únosu. V roce 2015 o ní vznikl dokument Právo podle Motleyové, který zachycuje její pobyt v Afghánistánu. O svých zkušenostech napsala také knihu. Vyšla letos pod názvem Lawless. V Česku poprvé případy a zážitky ze své praxe představila na listopadovém Setkání významných právniček.

Do Afghánistánu jste se dostala v roce 2008 v projektu financovaném americkým ministerstvem zahraničí. Jeho smyslem bylo školit afghánské obhájce. Věděla jste, do čeho jdete? Měla jste nějaké informace, co od té práce očekávat?

Po pravdě vůbec ne. Bylo to navíc poprvé, kdy jsem vycestovala ze Spojených států amerických, takže jsem neměla žádnou mezinárodní zkušenost. Abych byla upřímná, pro mě to byla čistě otázka peněz, protože plat byl trojnásobný oproti tomu, kolik jsem vydělávala jako veřejná obhájkyně.

Jaké bylo rozhodování? Neměla jste žádné pochybnosti?

Samozřejmě nějaké pochybnosti byly. Roli hrálo tehdy ale také to, že mého manžela přijali na právnickou fakultu. Měli jsme tři děti a věděli jsme, že nebude moc pracovat a že budeme mít jen jeden příjem. Navíc jsme se tehdy stěhovali, což bylo hodně drahé, takže jsme si říkali, že tato příležitost dává z finančního hlediska smysl. Plán byl odjet na rok, vydělat peníze a pak se vrátit do USA.

Kimberley Motley

Právo vystudovala na Marquette Law School v Milwaukee. V roce 2008 odletěla do Afghánistánu v rámci programu americké vlády, jehož cílem bylo vzdělávání a školení afghánských advokátů. Po roce si otevřela v Kábulu vlastní praxi a začala zastupovat anglicky mluvící cizince. Stala se prvním zahraničním obhájcem před afghánskými soudy. Časem začala zastupovat i místní, zejména ženy a děti, které se staly oběťmi násilí. Všechny tyto své případy dotáhla do úspěšného konce. Dnes vede spory po celém světě, kromě Afghánistánu zastupovala klienty z Austrálie, Kuby či Bolívie.

Jak vlastně projekt probíhal, co bylo jeho účelem?

Představte si, že v zemi neexistuje žádný systém právní pomoci a vy máte někoho, kdo s tím má zkušenosti a může vám pomoci ho vybudovat. Do Afghánistánu jsem přijela v roce 2008. Zákon, kterým se řídili obhájci, byl z roku 2007. Bylo to opravdu o školení a vysvětlování toho, co by měl advokát u soudu dělat. Nebyl to ale dobrý projekt. Po roce jsem v něm skončila a rozjela v Kábulu vlastní praxi.

Proč nebyl dobrý?

Těch důvodů bylo víc. Byl založen na tom, že právníky včetně mě převezli z USA do Afghánistánu. Právní systém, ve kterém jsem pracovala, byl ale zcela odlišný od toho afghánského. Já jsem se proto chtěla dozvědět o něm více, protože když mám trénovat tamní obhájce, měla bych vědět, jak u nich právo funguje. Tak jsem chodila k soudům pozorovat, jak to tam chodí. A tam jsem viděla lidi, kteří neměli obhájce, kteří byli mučeni, aby se přiznali, a kterým nebylo dovoleno promluvit před soudem. Pak jsem chodila do vězení, kde mi lidé vyprávěli své zkušenosti. Já byla první zahraniční právník, který kdy přišel do jejich vězení a k soudu. Ale jako experti jsme měli místní učit vykonávat právo u soudu, přitom jsme nevěděli, jak to vypadá. Bylo to neefektivní. Navíc zatímco v USA jsou stát a církev oddělené, v Afghánistánu církev rovná se stát. Islámské právo je velmi důležité pro porozumění tomu, jak aplikovat právo v Afghánistánu. Když tedy učíte právníky, jak mají praktikovat afghánské právo a vynecháte z toho islámské právo, tak to nemůže fungovat.

Jakými kauzami jste začínala ve své vlastní afghánské kanceláři?

Ve vězení jsem zjistila, že tam je mnoho cizinců z různých zemí. Takže jsem začala zastupovat anglicky mluvící cizince, šlo o různé druhy kriminality, souvisejí většinou se zbraněmi nebo drogami. Bylo to pro mě nové, první měsíce jsem to dělala zdarma, v podstatě jsem na začátku experimentovala. Tím, jak se mi dařilo, se moje praxe rozšiřovala a začala jsem mít mezi klienty i mezinárodní společnosti a neziskového organizace. A pak za mnou začali chodit Afghánci, většinou ženy. Na začátku jsem si musela vyhodnotit, jestli jsem na to připravená, přece jen zastupovat cizince je něco jiného. Dnes už zastupuji v podstatě kohokoliv, v oblasti od trestního přes obchodní právo až po oblast lidských práv. Mám kauzy na všech kontinentech světa s výjimkou Antarktidy.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.