Zdá se, že končí období příznivého ekonomického vývoje. Ochlazení zcela jistě přinese více bankrotů. V předchozí krizi přitom v konkurzech končily i společnosti s potenciálem insolvenci překonat. Proto byla zmírněna definice úpadku.1 💬 Manažeři korporací mají nový nástroj obrany proti věřitelskému insolvenčnímu návrhu. Když osvědčí soudu, že naplňují znaky takzvané negativní domněnky úpadku, mohou se krachu vyhnout, i když nejsou schopni platit všechny závazky. Před aktuální krizí je dobré vědět, jak nový nástroj funguje.

Možnost vyvrátit domněnku úpadku se netýká spotřebitelů, platí jen pro podnikatele. Český insolvenční zákon, na rozdíl od evropských insolvenčních norem, rozumí podnikatelem nejen podnikající fyzickou osobu, ale i obchodní korporaci. Dokonce se dá říci, že obrana negativní domněnkou před úpadkem je určena právě korporacím. Živnostníci nebo jiné samostatně výdělečné osoby ji mohou využít také. Ovšem jen mají-li efektivní systém účetnictví generující aktuální data. Proč? Nový nástroj obrany vychází z operativního testu likvidity.

Kdy použít negativní domněnku

Manažeři korporací mohou nový nástroj použít v okamžiku, kdy některý z věřitelů podá na jejich firmu insolvenční návrh. Jinými slovy začne tvrdit, že není schopna platit splatné závazky, a navrhuje, aby ji soud poslal do konkurzu. Tomuto se může firma bránit konstatováním, že to je sice pravda, ale že naplňuje znaky negativní domněnky úpadku. Když k tomu nabídne konkrétní skutková tvrzení a prokáže je stanoveným způsobem, soud věřitelský návrh zamítne.

Neschopnost platit závazky původně znamenala okamžitý úpadek podnikatele. Smrtící sekyra dopadala na korporace příliš tvrdě. Manažeři nemohli účinně argumentovat tím, že jde o krátkodobé zadrhnutí.

infografika: Infografika: Jak se vyhnout úpadku přes negativní domněnku

Dodavatel byl v úpadku například tehdy, když stávkovali přepravci, on se opozdil se zbožím a odběratel mu posléze pozdržel platbu. Statutárním orgánům v takovéto situaci vznikala bezvýjimečná povinnost podat na vlastní firmu dlužnický návrh a zahájit insolvenční řízení. Pokud členové představenstev a jednatelé tuto povinnost splnili, mohli jen z důvodu platebního zadrhnutí nevratně poškodit majetek korporace. Když ji nesplnili, chránili firmu za cenu osobní odpovědnosti. Insolvenční návrh pak podávali věřitelé, nezřídka spolu s žalobou na náhradu škody, směřovanou přímo na ně.

Novela insolvenčního zákona, účinná od července 2017, ovšem zohlednila poznatek praxe, že podnik generující zdroje na úhradu alespoň 90 procent závazků zpravidla vyřeší svou situaci mimo insolvenční řízení. Novela zmírnila definici úpadku tak, že nejde o platební neschopnost, dokáže-li firma hradit alespoň 90 procent splatných závazků. Pokud je v horší situaci, stačí, když tohoto stavu dosáhne v průběhu osmi týdnů.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?