Ročně se v České republice rozvede více než 20 tisíc manželských párů, nalezení shody na vypořádání společného jmění představuje pro mnohé z nich nepřekonatelnou překážku. Platná právní úprava přitom vypořádání dohodou, oproti zbývajícím způsobům vypořádání − tedy rozhodnutím soudu nebo účinky zákonné domněnky −, jednoznačně preferuje. Úprava majetkových poměrů je také jednou ze zákonných podmínek rozvodu manželství bez zkoumání příčin rozvratu. Ovšem ani když se obě strany na podobě vypořádání shodnou, nemusí být vždy vše jasné. Na co si při uzavírání dohod o vypořádání dát pozor?

Okamžik a forma uzavření dohody

Podívejme se nejprve na obecné náležitosti. Do­hodu o vypořádání společného jmění lze uzavřít v zásadě kdykoli, tedy za trvání manželství či až po jeho zániku či zrušení. Dohodu o vypořádání lze také za specifických zpřísněných podmínek uzavřít i v rámci dědického a insolvenčního řízení.

Obecně platí, že dohoda o vypořádání nevyžaduje písemnou formu − v takovém případě vydá jeden z manželů druhému pouze písemné potvrzení o vypořádání. Písemná forma dohody s úředně ověřenými podpisy je požadována v případě, že je uzavírána ještě za trvání manželství. Stejný požadavek platí i v případě, kdy jsou předmětem dohody nemovitosti. Příjmy z vypořádání společného jmění nepodléhají dani z příjmů.1 💬

Rozsah dohody o vypořádání není nijak limitován, neboť způsoby vypořádání společného jmění lze mezi sebou kombinovat. O některé části společného jmění tak mohou strany uzavřít dohodu, o jiné vést spor a u zbytku může nastoupit domněnka vypořádání. Pokud je však mezi stranami zájem na uzavření dohody, je nutné ji uzavřít do tří let od okamžiku zániku či zrušení manželství. Po uplynutí této lhůty nastoupí vypořádání společného jmění zákonnou domněnkou − bez ohledu na vůli stran.

Nejvyšší soud v souvislosti s okamžikem uzavření dohody judikoval, že pokud se dohoda uzavírá o nemovitostech, je třeba v tříleté lhůtě zároveň podat návrh na vklad do katastru nemovitostí.2 💬 V případě, že se tak nestane a společné jmění nebylo vypořádáno soudem, nastupuje vypořádání domněnkou. Výjimku představuje situace, kdy během tříleté lhůty bylo zahájeno řízení na vypořádání společného jmění soudem. Pokud toto řízení běží i po uplynutí lhůty, je možné o předmětu společného jmění uzavřít dohodu i po jejím uplynutí.3 💬

Vypořádání společného jmění dohodou se z pohledu praxe může stát problematickým ve dvou situacích. První skupinu tvoří případy, kdy je uzavřená dohoda pro jednoho z partnerů významně nevýhodná nebo nespravedlivá.4 💬 Uzavírání dohod o vypořádání se přitom fakticky může obejít bez účasti advokátů a soudů, tedy bez jakéhokoliv zkoumání obsahu a spravedlnosti a přiměřenosti pro její účastníky.

Možnosti domoci se změny jednou uzavřené dohody jsou velmi omezené a zůstávají spíše v oblasti teorie než praxe.5 💬 V případě, že mezi oběma stranami panuje na změně shoda, je možné dohodu měnit až do uplynutí tříleté lhůty. V případě, že bylo uzavřeno více dohod, které jsou svým zněním a obsahem v rozporu, považuje se za platnou ta, která byla uzavřena jako poslední.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?