Pokud správní orgán v řízení o přestupku uloží trest, může jej správní soud v případě přezkumu daného rozhodnutí zmírnit či od něho úplně upustit, tedy přistoupit k takzvané moderaci. Tímto postupem1 💬 může správní soud prolomit takzvaný kasační princip, kterým je přezkum správních rozhodnutí soudem zásadně vázán. Podle tohoto pravidla má správní soud oprávnění napadená rozhodnutí pouze rušit, nikoliv měnit. Moderačním oprávněním disponují pouze krajské soudy rozhodující ve správním soudnictví, nikoliv Nejvyšší správní soud. Ten sám úvahu o správním trestu nahrazující diskreci správního orgánu učinit nemůže.2 💬

Podmínky pro uplatnění moderace

Aby správní soud mohl k moderaci přistoupit, musí být současně naplněno několik podmínek. Správní trest může být zmírněn pouze v rámci řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, kterým byl uložen trest za přestupek. Dále žaloba musí být věcně projednatelná a nesmí existovat důvody pro zrušení rozhodnutí pro jeho nezákonnost nebo nepřezkoumatelnost, popřípadě vyslovení nicotnosti.

Pokud by takové důvody existovaly, správní soud je povinen napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení správnímu orgánu, případně vyslovit nicotnost rozhodnutí. Současně musí žalobce v žalobě návrh na upuštění od uloženého trestu nebo na jeho snížení uplatnit. Tento trest musí být uložen ve zjevně nepřiměřené výši a správní soud musí být schopen rozhodnout na základě skutkového stavu, z něhož vyšel správní orgán a který soud případně vlastním dokazováním v nikoli zásadních směrech doplnil.

Při nesplnění byť jediné z těchto podmínek soud návrhu na snížení či upuštění od uloženého trestu nevyhoví. Pokud je jediným žalobním návrhem moderace správního trestu, soud v takovém případě žalobu zamítne. Když je žalobním návrhem vedle moderace správního trestu dále zrušení napadeného rozhodnutí, rozhodne správní soud jediným výrokem tak, že žalobu zamítne − pokud ovšem tuto žalobu neshledá důvodnou a výši trestu zjevně nepřiměřenou. S návrhem na moderaci se však musí správní soud řádně vypořádat v odůvodnění svého rozsudku.

V Právním rádci číslo 4/20163 💬 byl výše vymezeným podmínkám věnován rozsáhlý příspěvek, který dopodrobna rozebral jednotlivé aspekty moderačního oprávnění správních soudů včetně příkladů návrhů na moderaci uplatnitelných ve správních žalobách. Pro detailní vhled do moderačního práva soudů si tedy dovolujeme odkázat na tento náš původní článek.

Ovšem s ohledem na poměrně dlouhé období, které od publikace článku uplynulo, si původní příspěvek zaslouží aktualizaci v návaznosti na současné judikatorní závěry. Proto v tomto vydání Právního rádce shrnujeme zásadní myšlenky, které nová rozhodovací praxe přinesla a jejichž reflektování ve správních žalobách může vést ke zvýšení šancí na snížení či upuštění od uloženého správního trestu.

V rámci svého rozhodování správní soudy potvrdily, že nepodkročitelnou podmínkou pro výkon moderačního oprávnění soudu je návrh žalobce.4 💬 Nejvyšší správní soud dovodil, že bez návrhu žalobce není možné nepřiměřenost výše uložené pokuty posuzovat. Pokud tedy není v žalobě o moderaci požádáno, správní soud může pouze přezkoumat zákonnost uložení sankce, nikoliv ji snížit či od ní upustit dle pravidel pro moderaci.

Návrh na moderaci lze uplatnit v průběhu celého řízení před správním soudem, nevzta­huje se na něj princip koncentrace řízení.5 💬 Tento návrh však musí vycházet z žalobního bodu vzneseného ve lhůtě pro podání žaloby6 💬 a jeho uplatnění až v řízení před Nejvyšším správním soudem bude posouzeno jako opožděné.

Zjevně nepřiměřená sankce

Správní soudy se ve svém rozhodování věnují zejména posouzení otázky, zda je uložený trest zjevně nepřiměřený. Soud v tomto ohledu neposuzuje pouhou "běžnou" nepřiměřenost trestu, ta musí v souladu se zákonem dosáhnout kvalitativně vyšší míry7 💬, dokonce by dle rozsudku Městského soudu v Praze měla být sankce na první pohled excesivní.8 💬

Správní soud naopak nehledá ideální sankci za spáchaný přestupek. Proto Nejvyšší správní soud například odmítl jako nesprávný postup Městského soudu v Praze, který ke snaze o nalezení tohoto ideálního trestu přistoupil. Stalo se tak v případě, kdy správní orgán vyměřil pokutu ve výši dvě procenta z maximální zákonné sazby, tato sazba byla následně novelou zákona snížena a Městský soud v Praze moderoval pokutu tak, že vyměřil pokutu ve výši dvě procenta z nové horní hranice.9 💬

Za zjevně nepřiměřený trest dle stávající rozhodovací praxe soudy zásadně nepovažují takovou sankci, která je uložena na spodní hranici zákonného rozmezí.10 💬 V některých případech soud za zjevně nepřiměřenou nepovažuje ani sankci v poloviční výši zákonem stanovené sazby.11 💬

Lze doplnit, že správní trest nelze moderovat tehdy, pokud se jedná o fixní částku stanovenou zákonem, o jejíž výši správní orgán nemohl ze své vůle rozhodnout. Obdobně pak nelze moderovat rozhodnutí, v rámci něhož nedošlo k uložení správního trestu. Typicky v řízení o vyhoštění, kdy vyhoštění nelze považovat za samostatný trest, případně v řízení o odvodu za porušení rozpočtové kázně. Na rozdíl od zjevné nepřiměřenosti trestu není podle stávající rozhodovací praxe důvodem k přistoupení k moderaci ani nejednoznačnost výkladu právní normy.12 💬

Jako významný ve vztahu k posuzování (ne)přiměřenosti uloženého správního trestu můžeme označit rozsudek Krajského soudu v Brně, v němž tento soud přezkoumával přiměřenost pokuty uložené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže za spáchání přestupku na úseku soutěžního práva.13 💬 Krajský soud v Brně v této věci posuzoval, zda obstojí pokuta uložená dle vnitřního organizačního pokynu úřadu14 💬, který umožňuje snížení pokuty v případě existence polehčujících okolností nejvíce o 50 procent, a zda existovaly zákonné důvody pro neuložení pokuty toliko v symbolické výši.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?