Na začátku října jsme si připomněli sedmdesáté vý­ročí navázání diplomatických vztahů naší země s Čínskou lidovou republikou. Těch oficiálních. Ve skutečnosti udržovalo poúnorové Československo asi od dubna 1948 čilé styky s Mao Ce-tungovou povstaleckou vládou v Jen-anu, která dokonce měla v Praze své zastoupení. Současně s oficiálním zastoupením Čankaj­škovy Číny. Po vyhlášení Čínské lidové republiky musel velvyslanec dosavadní Číny opustit Prahu, stejně jako náš velvyslanec opustil tehdejší hlavní město Nanking. Zato noví komunističtí diplomaté získali v Pekingu privilegované postavení, jakému se těšili snad jen diplomaté sovětští.

Československo v roce 1951 prosazovalo, aby mírovou smlouvu s Japonskem podepsala Čína, nikoliv Tchaj-wan. Když se tak nestalo, odmítlo se spolu se Sovětským svazem a Polskem podpisového aktu zúčastnit. Každoročně Československo podporovalo, aby Čína získala v OSN křeslo Tchaj-wanu. A nešlo o křeslo ledajaké, protože s ním bylo spojeno stálé členství v Radě bezpečnosti.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?