Právo je nesrozumitelné, nejasné, komplikované. Tento názor nezaznívá v poslední době zdaleka jen z úst laických příjemců práva, ale i renomovaných advokátů a soudců. Opakovaně na tento problém poukazuje například bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.

Srozumitelnost práva je do značné míry odrazem srozumitelnosti jazyka těch, kteří tento obor ovládají. Profesní deformace, která se projevuje při běžné mezilidské komunikaci, postihuje právnické povolání stejně jako mnohá další. Na univerzitách se věnuje pozornost především preciznosti a správnosti sděleného, což je základem právní práce. Stranou zůstává schopnost budoucího právníka jednoduše vyjádřit složitou myšlenku. Jenže v praxi je to především klient, účastník sporu nebo management firmy, kterému právník poskytuje své služby a odbornou pomoc.

Klienti a jejich zkušenosti

Ze zkušenosti podnikatelů, kteří při fungování firmy řeší i právní otázky, vyplývá, že příliš odborný jazyk právníků jim mnohdy komplikuje život. "Občas mi přijde, že vůbec nelze pochopit, co chtěl právník svým vyjádřením vlastně říci. Bylo by přínosem, kdyby se vyjadřovali tak, aby bylo na první pohled jasné, co je podstatou," upozorňuje ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

"Někdy to dá práci," odpověděl na otázku, zda svým advokátům rozumí, Tomáš Prajzler, regionální ředitel headhunterské agentury Talentor Advanced Search. A generální ředitel firmy Tedom Josef Jeleček pak dodává: "Musíme si to přeložit do češtiny."

Uvedené dokazuje, že svá vyjádření by právníci měli formulovat tak, aby jim rozuměl i člověk bez právního vzdělání. Tak přispějí k tomu, aby lidé rozuměli právnímu systému.

"Kdo neumí jasně myslet, neumí pak ani jasně psát. Domnívám se proto, že srozumitelně se mají vyjadřovat nejen právníci, ale pokud možno všichni," říká advokát a bývalý novinář Tomáš Němeček.

Podobný názor má i soudkyně Ústavního soudu Kateřina Šimáčková. "Každý skutečný odborník, který má svůj obor rád, by se měl učit své závěry vysvětlit i laikům," míní. "Tím spíše je to pak povinností lékařů a právníků, kteří musí svým klientům vysvětlit jejich situaci tak, aby informované a svobodné rozhodnutí o svém osudu mohli přijmout ti, jichž se nejvíce týká," dodává ústavní soudkyně.

Nový směr úřadu ombudsmanky

O změnu ve svém vyjadřování aktuálně usiluje úřad veřejného ochránce práv. "Pracujeme už druhým rokem na tom, abychom psali jako lidé, a ne jako právníci," prohlašuje vedoucí právní sekce úřadu Petra Zdražilová. "Spolupracujeme s bývalou kolegyní, která studovala ve Spojených státech amerických. Potvrdila nám, že na srozumitelnost je tam kladen velký důraz," vysvětluje. V kanceláři ombudsmanky si tak vytvořili nové vzory podání a manuál, který má právníkům pomoci psát jednodušeji a méně odborně.

Impulz k přehodnocení stylu psaní přitom nevzešel od těch, kteří se na veřejnou ochránkyni obracejí se stížnostmi, ale zevnitř kanceláře. "Když jsem si v roce 2013 přečetla souhrnnou zprávu naší kanceláře pro sněmovní petiční výbor, tak pokud šlo o agendy, s kterými jsem neměla nic společného, měla jsem sama problém jí rozumět," popisuje Zdražilová.

Souhrnné zprávy byly příliš dlouhé a až na straně dvacet bylo často to nejdůležitější. "Přitom to nejjednodušší je, dát výsledek na začátek, hned na první stranu. Člověk to nemá číst jako detektivku," vypráví Zdražilová.

Následně začala souhrnné zprávy sepisovat sama. "Říkala jsem si, že když té zprávě budu rozumět já, je vysoká pravděpodobnost, že to pochopí i jiní," uvádí.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?