Přestože uplynulo sedm let od účinnosti zákona o mediaci, příliš se o tomto mimosoudním způsobu řešení sporů ve veřejném prostoru nemluví. A to neprávem. Nejen podle mediátorů má totiž oproti soudnímu řízení řadu výhod a zájem o ni mezi lidmi roste, a to zvlášť v případě civilních sporů. Zkušenosti odborníků podporují i data Asociace mediátorů, organizace, v níž se od roku 2000 členové této profese dobrovolně sdružují. Od roku 2009 vzrostl počet mediovaných dvojic v netrestních věcech více než šestkrát.

Vzdělávání a vedení k dohodě

Většímu využívání mediace v civilních sporech napomohl především institut soudem nařízeného prvního setkání s mediátorem. Ten se do občanského soudního řádu dostal díky zákonu o mediaci z roku 2012. Soudům tento nástroj umožňuje, pokud to je účelné a vhodné, nařídit účastníkům řízení první setkání s mediátorem. Soudní proces se tím na dobu tří měsíců přerušuje.

"Zakotvení institutu prvního setkání razantně zlepšilo povědomí o mediaci," míní mediátor Martin Svatoš, ke kterému chodí lidé jak z "ulice", tak od soudů.

Podle mediátorky Dany Potočkové praxe ukazuje, že "popostrčení" autoritou ke smírčímu jednání má pozitivní účinky. "Když vám soud navrhuje, nebo dokonce nařizuje první setkání s mediátorem a vybízí vás, abyste se vážně zamysleli nad důsledky nedohody a pokračování soudních tahanic, může to výrazně ovlivnit dynamiku sporu," říká Potočková. A dodává, že to někdy může i usnadnit situaci právnímu zástupci, který doporučuje dohodu, ale jeho klient je naladěn příliš bojovně.

Mediátora si mohou strany sporu zvolit samy, případně jim ho určí soud ze seznamu, který vede ministerstvo spravedlnosti. Mediátor stranám na společném setkání vysvětlí, v čem spočívá mediace. Ony pak mohou zvážit, jestli do ní chtějí jít, nebo ne. První setkání, stejně jako mediaci samotnou, si účastníci musí zaplatit. Běžná sazba je 400 korun za hodinu.

Mediátoři vyzdvihují zejména edukační a informační charakter prvního setkání. "Je to mnohdy poprvé, kdy lidé slyší o mediaci," vysvětluje důležitost tohoto nástroje zakladatelka Asociace mediátorů Tatjana Šišková, která se specializuje na řešení rodinných sporů. Zároveň ale dodává, že obecná znalost mediace stále není v Česku dostačující. Většího povědomí se podle ní podařilo dosáhnout u odborníků, už méně ale u širší veřejnosti. "Zatím je informovanost o mediaci v rukách mediátorů samotných a to je málo," vysvětluje Šišková.

Ačkoliv existuje zákon o mediaci, neví o této možnosti většina lidí, která by ji ráda využila. "Nejeden klient mi například řekl: kdybych o mediaci věděl před deseti lety, nemuseli jsme se rozvádět," dodává Šišková.

Do mediačního procesu nicméně rozhodně nevstupuje většina těch, kteří setkání absolvují. "Mnoho lidí přijde proto, aby neměli 'černý puntík', a aby rozhodnutí soudce proto nebylo v jejich neprospěch," upozorňuje Šišková. Podle zkušeností Potočkové se asi polovina lidí vrací zpátky k soudu. Spor je většinou již v takové fázi, že hledání smírné cesty není pro strany alternativou. Nařízené první setkání s mediátorem přesto považuje za přínosné. "Často vývoji sporu pomůže už to, že se strany potkají v neutrálním prostředí a dostávají příležitost spolu komunikovat," říká.

Statistiky ministerstva spravedlnosti ukazují, že počet těchto nařízených setkání se rok od roku zvyšuje. Zatímco v roce 2015 jich soudy v občanskoprávních věcech nařídily zhruba tři stovky, za loňský rok jich bylo více než 1200. "Ze začátku soudy neposílaly vždy kauzy vhodné k mediaci, po několika letech účinnosti zákona je vidět zlepšení," popisuje Svatoš.

Velká část soudců za dobu platnosti zákona prošla školeními, kde se dozvědí o možnostech využití mediace. "Probíhají čtyřikrát ročně v rámci Justiční akademie a jsou většinou plně obsazená. Existuje i on­-line kurz, kde se soudci dozvědí i o základních povinnostech mediátora nebo průběhu mediačního procesu," říká Potočková, která muže a ženy v taláru s prací mediátora seznamuje. Zažádat si o školení mohou aktivně i krajské soudy.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?