Zhruba 100 tisíc firem v Česku, tedy pětina z celkového počtu, nevykonává žádnou činnost, přesto zůstávají zapsané v obchodním rejstříku, a formálně tak dál existují. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti Bisnode. Tyto firmy by se měly zrušit. Podle expertů ale od toho majitele odrazuje příliš složitý a drahý postup likvidace.

"Já sice přestanu podnikat, ale nebudu firmu rušit," slýchá obvykle od svých klientů vedoucí týmu daňových a účetních poradců společnosti Apogeo Jaroslava Hanková, když jim vylíčí náklady a postup likvidace jejich nepotřebného podniku. "V lepším případě po této odpovědi majitel podá dvě nebo tři daňová přiznání a pak společnost přestane řešit, nevede účetnictví, nezakládá účetní závěrky do sbírky listin, jak to vyžaduje zákon," popisuje Hanková.

Že se podnikatelům do rušení firem nechce, je podle ní pochopitelné. Stojí je to peníze i čas. "Já klientům říkám, počítejte za zrušení neaktivní společnosti 100 tisíc korun," uvádí Hanková a dodává: "To je takový základ za úkony, které musí účetní a daňový poradce dělat v rámci likvidace."

Aby ale byla tato částka reálná, musí si společnost sama zajistit likvidátora. Tím může být někdo z jejího vedení. Pokud ho nemá, může ho rekrutovat například z řad právníků. To ale znamená další statisícové výdaje. "Navíc málokterá společnost je při vstupu do likvidace skutečně úplně prázdná. Reálně je zpravidla nutné ukončit zbývající právní vztahy, například nájmy, pracovní poměry a podobně," říká specialista na obchodní právo z advokátní kanceláře Deloitte Legal Jakub Hájek. To vše zvyšuje náklady, které budou muset majitelé rušeného podniku zaplatit. Výsledkem je tak často účet přesahující 300 tisíc korun.

Firmu také nejde sprovodit ze světa ze dne na den. Nejméně šest měsíců uplyne v Česku od chvíle, kdy vedení podniku rozhodne o jeho zrušení, do okamžiku, kdy definitivně zmizí z obchodního rejstříku. To je ale ještě optimistická varianta. Aby se to za půl roku stihlo, musí jít o jednoduchý případ − prázdnou společnost bez majetku a dluhů s českým vlastníkem.

"Kupčení" s neaktivními podniky

Složitý proces likvidace společností je trnem v oku podnikatelským svazům. Po jeho zjednodušení volají Asociace malých a středních podniků a živnostníků i Hospodářská komora. "Šest měsíců je skutečně minimální doba, v praxi trvá likvidace běžně třikrát déle," říká ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič. To ale podle něj má na podnikatelské prostředí v Česku negativní efekt. Pro podnikatele je výhodnější neaktivní společnost prodat. "Na trhu je velké množství subjektů, které podnikají s firmami na klíč a rády využijí právě neaktivních společností," dodává.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?