Aktuální číslo časopisu Ekonom
Virtuální realita má potenciálně mnoho využití a uplatnění nachází i ve zdravotnictví, tedy v oboru, který je znám svou otevřeností vůči inovacím. Již dnes se například používá k výuce mladých lékařů.1 💬 Ti si mohou vyzkoušet nejrůznější zákroky ve virtuálním prostředí na vysoce přesných modelech, aniž by ohrozili kohokoliv na zdraví či na životě. Zkušeným lékařům naopak může sloužit k provádění operací "nanečisto".
Tento článek se věnuje využití virtuální reality při telemedicínských robotických operacích. Teleoperace nebo též operace "na dálku" mohou pomáhat pacientům tam, kde není možné zajistit dostupného chirurga. Systém funguje tak, že na jedné straně je operační sál vybavený operatérskou jednotkou a na té druhé je ovládací zařízení, u kterého sedí chirurg. Už tento samotný princip, kdy operatér s pacientem pracuje nepřímo, tedy prostřednictvím nějaké technologie, vyvolává řadu právních otázek. Ty jsou o to naléhavější, čím je vzdálenost mezi pacientem a jeho lékařem větší.
Obecně lze konstatovat, že občanskoprávní odpovědnost vůči pacientovi vzniká především poskytovateli zdravotních služeb, kterým se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb.2 💬 Takovou osobou, která odpovídá za pochybení, tak může být nejen samotný lékař či jiný zdravotnický pracovník, ale zejména nemocnice nebo klinika, tedy příspěvková organizace zřízená státem, krajem či obcí, případně obchodní společností.
V druhém případě je pak konkrétní zdravotnický pracovník pouze pracovně-právně odpovědný vůči svému zaměstnavateli, je-li v pracovněprávním poměru a nejde-li o exces podstatně vybočující z pracovních povinností.3 💬 Nad rámec uvedeného je nutné dodat, že poskytovatelem zdravotních služeb může být také jiná osoba, která pečuje o zdraví člověka − například léčitel.4 💬 Pro určení, kdo bude odpovědný, je však také nutné přihlédnout ke konkrétnímu případu a jeho specifikům.
Odpovědnost poskytovatele služeb
Obecná odpovědnost je založena na protiprávním jednání, škodlivém následku a příčinné souvislosti mezi nimi. Podle § 2913 odstavce 1 občanského zákoníku se hradí škoda vzniklá druhé straně z porušení povinnosti ze smlouvy. Náhrada náleží též třetí osobě, jejímuž zájmu mělo splnění povinnosti zjevně sloužit.
Odpovědnosti se lze zprostit v případě mimořádné, nepředvídatelné a nepřekonatelné překážky vzniklé nezávisle na vůli škůdce. Může jít o případy, kdy dojde k přerušení spojení mezi lékařem operujícím na dálku a operačním sálem, nepředvídatelné poruše na zařízení umožňujícím operaci na dálku a podobně. Na obdobném principu pak funguje odpovědnost za zaviněné porušení zákonem stanovené povinnosti a následný zásah do absolutního práva poškozeného.5 💬 V těchto případech bude vždy odpovědný příslušný poskytovatel zdravotních služeb.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
