Na veřejného ochránce práv se obrátil nespokojený majitel pozemku, který si stěžoval na znehodnocení parcely. Teprve až při vyhotovení územní studie totiž vyšlo najevo, že plocha má sloužit pro výstavbu komunikace k bytovým domům, nikoliv pro bytovou výstavbu. Obdobný problém řešil i další stěžovatel, který nesouhlasil s tím, že územní studie zařadila jeho pozemek nikoliv k ploše určené k bydlení, ale mezi veřejné prostranství. To stěžovatel vnímal jako významné omezení svého vlastnického práva. V jiném případě se na ochránce obrátil majitel pozemku s dotazem, jak se bránit proti znehodnocení parcely v důsledku vytvoření územní studie, podle které se má na jeho pozemku v budoucnu nacházet komunikace a veřejná zeleň.1 💬

Územní studie jako podklad

Územní studie je podle § 25 stavebního zákona2 💬 jedním z územně plánovacích podkladů a slouží při pořizování územně plánovací dokumentace, jejích změn a pro rozhodování v území. Stavební zákon nestanoví povinnost projednat tento dokument s veřejností. Z § 30 stavebního zákona, kde je upraven institut územní studie3 💬, je zřejmé, že stavební zákon vůbec nepočítá s tím, že by pořízení územní studie probíhalo v obdobném právním režimu se zapojením veřejnosti, vlastníků dotčených nemovitostí a dotčených orgánů, jak je tomu u pořizování územně plánovací dokumentace.

Stavební zákon pouze stanoví, že pokud pořizovatel schválí možnost využití územní studie jako územně plánovacího podkladu, podá návrh na vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Z ustanovení § 30 odstavce 2 stavebního zákona vyplývá, že se územní studie pořizuje v případech, kdy je to uloženo územním plánem, a to z vlastního nebo jiného podnětu. Zapojení veřejnosti do procesu pořízení územní studie je sice možné, je ale výhradně na vůli pořizovatele, zda se rozhodne dát veřejnosti možnost se k územní studii vyjádřit.

Nezávaznost územní studie

Nejvyšší správní soud v roce 2015 konstatoval, že se jedná o neformální odborný podklad určený k ověření požadavků na ochranu hodnot území, k navržení, prověření a posouzení záměrů na změny v jeho využití, variant vybraných problémů a úprav nebo rozvoje některých funkčních systémů v území. Územní studií lze prověřovat a posuzovat jakékoliv změny v území bez formálních náležitostí, které jsou naproti tomu vyžadovány u pořizování územně plánovací dokumentace, tj. u zásad územního rozvoje, územního plánu a regulačního plánu. Územní studie je tedy, na rozdíl od územně plánovací dokumentace, nezávazná.4 💬

K tomu je třeba odkázat i na rozsudek, v němž Nejvyšší správní soud vyslovil závěr, že "z hlediska rozhodování o umístění stavby je totiž relevantní pouze schválená územně plánovací dokumentace (§ 90 písm. a) stavebního zákona). (…) Územní studie má tedy zásadně charakter podkladu pro pořizování územně plánovací dokumentace (tomu odpovídá její zařazení do dílu 1., hlavy III, části třetí stavebního zákona věnovaného územně analytickým podkladům) a neměla by sloužit k nahrazení úkolů územně plánovací dokumentace samotné".5 💬

K závaznosti územní studie se vyjádřil také Krajský soud v Ostravě, když uvedl, že "v hierarchii územně plánovací dokumentace je co do závaznosti územní plán nadřazen územní studii. Územní studie by se stala závaznou, pokud by sloužila jako podklad pro změnu územního plánu (§ 25 stavebního zákona). Pokud k takové změně územního plánu nedošlo, nelze se při umisťování stavby územní studie a v ní zpracovaného řešení dovolávat".6 💬

Přiměřenost lhůty k pořízení územní studie

Podle § 43 odstavce 2 stavebního zákona platí, že v případě podmínění rozhodování územní studií jsou součástí územního plánu podmínky pro její pořízení a přiměřená lhůta pro vložení dat o ní do evidence územně plánovací činnosti (§ 30 odstavec 5). Marným uplynutím lhůty omezení změn v území zaniká. K tomu je třeba doplnit, že podle § 30 odstavce 6 stavebního zákona má pořizovatel územní studie povinnost nejpozději do osmi let od posledního vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti prověřit aktuálnost jejího řešení a v případě možnosti dalšího využití územní studie zajistí o této skutečnosti vložení dat do evidence, jinak ministerstvo, popřípadě jím pověřená organizační složka státu údaje o územní studii z evidence vymaže. Ministerstvo pro místní rozvoj, popřípadě jím pověřená organizační složka státu vypustí údaje o územní studii z evidence územně plánovací činnosti též v případě, že její obsah je v rozporu s právními předpisy.

Otázkou přiměřenosti lhůty pro pořízení územní studie se zabýval Ústavní soud ve svém nálezu z roku 2017.7 💬 Senát v daném případě zamítl stížnost zastupitelstva obce Tisá proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem8 💬 a rozsudku Nejvyššího správního soudu9 💬.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?