Sdílená ekonomika není z byznysového hlediska v Česku žádnou novinkou. Zato systematická právní regulace tohoto stále se rozvíjejícího podnikatelského trendu výrazně zaostává, a to zejména co se týče sektoru dopravních služeb. Jaké existují překážky a jak sdílenou ekonomiku právně definovat? Na tyto otázky odpovídá kniha s názvem Dopravní aplikace sdílené ekonomiky, jejímž autorem je Matěj Krupa, právník zabývající se ve své praxi právě řešením problémů účastníků sdílené ekonomiky.

Hned v úvodu knihy autor představuje, jakým aspektům této problematiky se bude ve své práci věnovat. Jemnou a nenásilnou formou vysvětluje původ pojmu sdílená ekonomika tak, že jeho význam bez problému pochopí i laický čtenář. Poukazuje na to, že ačkoliv se české soudy sdílenou ekonomikou obecně již zabývaly, legální definice, pod kterou by se nadále daly podřadit sektory se sdílenou ekonomikou související, v současné době v českém právním řádu neexistuje. Krupa toto považuje za prvotní problém, jehož vyřešení by vedlo ke snížení nejistoty mezi subjekty participujícími na tomto druhu byznysu. Podle něj se právní kvalifikace soukromoprávních vztahů značně promítá do závěru o způsobu, jakým by eventuálně sektor spadající do sdílené ekonomiky měl být veřejně regulován.

Významným sektorem, v němž sdílení zažívá v posledních letech nebývalý rozmach, je doprava. Krupa se v knize Dopravní aplikace sdílené ekonomiky zaměřuje konkrétně na tři dopravní platformy činné v České republice − BlaBlaCar, Uber a Bolt. Podrobně se věnuje nejen charakterizaci těchto služeb a jejich rozdílných znaků, ale prostřednictvím odkazů čtenáře informuje o širších souvislostech každé služby, například o kontroverzních událostech či faktech o tom, jaké město službu na svém území již zakázalo.

Ačkoliv například Bolt vozil své zákazníky nejen v Praze, ale i v Českých Budějovicích, Ostravě, Olomouci a Plzni, od ledna letošního roku mohou jeho služby využít už jen na území hlavního města. V ostatních městech ukončil Bolt činnost, přičemž důvodem bylo patrně zastrašování a fyzické napadání řidičů Boltu ze stran tradičních poskytovatelů taxislužby. Nelze však nezmínit, že před ukončením činnosti v daných městech vydal soud rozhodnutí o předběžném opatření, čímž stanovil restriktivní podmínky provozu taxislužby Bolt. Následně se provozovatelé aplikace ocitli v exekuci.

Profesionál, nebo řidič laik? Status rozhodne

Hlavní spornou otázkou je to, zda osoby účastnící se činnosti dopravních aplikací poskytují své služby profesionálně, přičemž v takovém případě by se jich veřejnoprávní regulace měla týkat, nebo zdali se jedná o osoby, které profesionály nejsou a z případné regulace by měly být vyňaty.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?