Od letošního dubna má litoměřická věznice nového obyvatele. Je jím bývalý soudce ústeckého soudu Jiří Berka odsouzený za zmanipulované konkurzy k sedmiletému trestu odnětí svobody. A není sám. Šest a půl roku vězení si odpykává také bývalý litoměřický soudce Ondřej Havlín odsouzený za ovlivňování trestního řízení ve prospěch pachatelů, většinou opilých řidičů.

S mnohaletými tresty už od soudů odešli i zástupci jiných právních profesí. Někdejšího zlínského advokáta Milana Holomka justice potrestala devíti lety vězení za to, že svým klientům zpronevěřil téměř čtvrt miliardy korun. Na šest let do vězení pak na konci května poslal ostravský krajský soud za zpronevěru také bývalého šéfa Exekutorského úřadu Bruntál Čeňka Bělastu.

Bouřlivé diskuse o etice na počátku letošního roku vyvolaly i schůzky soudců s hradním kancléřem Vratislavem Mynářem. Ač to prezidentská kancelář popírá, podle svědectví dotčených soudců, k nimž patří bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa či ústavní soudce Vojtěch Šimíček, na nich mělo docházet k pokusům vyměnit lukrativní posty v čele soudů za rozsudky, které by byly Hradu po chuti.

Jaký obraz dávají tyto silně medializované kauzy o etice tuzemského právnického stavu? A jak si vlastně stojí právní etika v Česku? Anketa Právního rádce mezi špičkami českého práva ukázala, že navzdory ostře sledovaným excesům je úroveň etiky v Česku vysoká a co víc − míra dodržování zásad správného chování příslušníků právní profese se podle názoru většiny respondentů dál zlepšuje.

Soudce Evropského soudu pro lidská práva Aleš Pejchal například uvedl, že si etika v Česku stojí "jako kdekoliv jinde na evropském kontinentě, v mnoha směrech i lehce nadprůměrně." A to za sebou Česko ani nemá dlouholetou tradici budování pravidel morálky, jakou se mohou pochlubit nejvyspělejší demokracie. Například ve Spojených státech American Bar Association vydala první verzi kodexu profesního chování právníků už v roce 1908. Úpravou pak stavovská pravidla prošla v 60. letech a znovu pak na přelomu 70. a 80. let mimo jiné i v reakci na aféru s odposlechy politických rivalů tehdejšího prezidenta Richarda Nixona Watergate, do níž byli zapleteni i vlivní právníci.

"V Česku si všechny skupiny právníků definovaly své etické kodexy po poslední společenské změně v roce 1989, což je nepochybně velmi pozitivní vývoj. Teď potřebujeme dostatečně dlouhý čas na to, aby se jemné předivo etických pravidel pevně uchytilo," myslí si předsedkyně Unie podnikových právníků Marie Brejchová.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?