Lukáš Zrůst patří k iniciátorům myšlenky na založení Komory insolvenčních správců, která má sjednotit v posledních letech velmi roztříštěnou profesi. Jeho jméno je také často skloňováno v souvislosti s módním e-shopem Zoot. Insolvenčním správcem zadluženého on-line obchodu jej Městský soud v Praze jmenoval letos v lednu a od té doby se Zrůst pokouší otevřít spolu s věřiteli cestu k záchraně firmy.

Od prvního června je účinná novela insolvenčního zákona. Jak ji jako celek hodnotíte?

To je těžká otázka. Myslím si, že myšlenka "upgradovat" insolvence je správná. Na druhou stranu každá změna bude přijímána rozporuplně. V novele najdeme spoustu dobrých myšlenek, i když se dnes ukazuje, že některé věci by se daly udělat líp. Moc dobrou myšlenkou je ochrana obydlí dlužníka. Slabším místem podle mě je zrovnoprávnění daňových pohledávek státu s pohledávkami za podstatou, tedy přesun státu před ostatní věřitele. Každopádně žádná revoluce nenastává.

Co tedy novela přinesla do oblasti insolvencí?

Zaprvé zavedla několikarychlostní oddlužení. Druhá změna nastává v tom, že dosud bylo na úvaze soudu, jestli vám přizná osvobození, nebo ne. Ve většině případů ho nakonec přiznal. Nicméně novela to otočila a nastavila tak, že v zásadě nárok na osvobození od dluhů máte, pokud jste neporušili pravidla. Předtím jste oddlužením úspěšně projít mohli, teď se musí prokazovat negativní skutečnosti. Přestože kombinace splátkového kalendáře s prodejem majetku vypadá na první pohled jako negativní pro dlužníky, ve skutečnosti jsou chráněni více. Institut chráněného obydlí je nastaven tak, aby drtivá většina dlužníků spadala do ochranného režimu. Dříve se stávalo, že dlužníkovi některé "šmejdovské firmy" sepsaly insolvenční návrh, ale už ho neupozornily, že nemovitost je zajištěná a bude se prodávat. On pak až po měsících zjistil, že přijde o střechu nad hlavou. Velká část takto "napálených" lidí to oddlužení nedokončila a nakonec litovali, že o něj vůbec žádali. Teď už s tím bude dlužník více počítat a nebude překvapený.

Jak se v nově nastaveném systému mění role insolvenčního správce?

Na správce se přenáší některé činnosti soudu. Tento trend začal už minulou novelou, kdy se přezkumné jednání přesunulo ze soudní síně do kanceláře správce. V tomhle novela účinná od začátku června pokračuje. Jinak se soudy komunikujeme méně než dřív. Pokud správce nepošle soudu zprávu, ten předpokládá, že je všechno v pořádku. Správce je tedy samostatnější, což ale znamená i více odpovědnosti. Přibývá nám práce, ale je to rozhodně zvládnutelné. Samozřejmě bychom ocenili navýšení odměny, ale to je téma v každé profesi.

Mělo by doznat postavení správce ještě nějakých změn?

Mělo, například v oblasti doručování − správce by měl mít právo doručovat do datových schránek. Dnes je správce podnikatelem, který je mezi dlužníkem, věřiteli a soudcem, veřejnoprávní ukotvení není jasné. Je potřeba vést diskusi o tom, co vlastně po správcích chceme. Evidentně po nich stát chce, aby byli více samostatní, to ale taky znamená, že jim k tomu musíte dát více pravomocí. Navíc se zvyšuje dohled a zpřísňují požadavky na standardy výkonu funkce tak, aby například správce měl adekvátní personál k počtu případů. To ale jako problematické nevidím, spíše naopak, zvyšuje to úroveň služeb.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?