Před třemi lety parlament přijal novelu1 💬, která velkým maloobchodním řetězcům uložila povinnost bezplatně poskytovat charitativním organizacím specifikované potraviny. Ke změně zákona o potravinách došlo na základě poslanecké iniciativy, jejímž cílem bylo omezit plýtvání potravinami a zabezpečit tím současně ochranu životního prostředí i pomoc sociálně potřebným. Zákon byl schválen s účinností až k 1. lednu 2018, tedy s poměrně dlouhou legisvakanční dobou, již zákonodárci stanovili na přípravu pro všechny subjekty, na něž regulace dopadá.

Konkrétně novela do § 11 zákona o potravinách přidala odstavec 2, podle něhož "provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh potraviny v provozovně s prodejní plochou větší než 400 m², je povinen potraviny, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné, poskytnout bezplatně neziskové organizaci, která shromažďuje bezplatně potraviny, skladuje a přiděluje je humanitárním nebo charitativním organizacím, které poskytují potravinovou pomoc klientům sociálních služeb".

Potraviny lze podle zákona poskytovat výhradně bezplatně. Jedná se o právní normu perfektní, s jejím neplněním je tedy spojena sankce. Za přestupek spočívající v porušení dané povinnosti lze uložit pokutu až do výše 10 milionů korun.2 💬

Je namístě zdůraznit, že právní úprava se vztahuje pouze na potraviny takzvaně bezpečné, za něž se dle zákona považují ty, které jsou:

  • nedostatečně nebo nesprávně označené,
  • neodpovídají požadavkům na jakost stanovenou prováděcím právním předpisem nebo deklarovanou výrobcem,
  • poškozené nebo deformované,
  • klamavě označené nebo nabízené ke spotřebě klamavým způsobem,
  • neznámého původu.

Naopak se předmětná právní úprava nevztahuje na potraviny s prošlým datem spotřeby. Ty nejsou považovány za bezpečné a nesmějí být v daném režimu využívány. Dále sem nespadají potraviny s prošlou minimální trvanlivostí, které je možné uvádět na trh po daném datu pouze za splnění dodatečných požadavků − tedy musí být jako takové označeny, odděleně umístěny a musí být bezpečné.3 💬

Zjednodušeně řečeno: regulace dopadá na potraviny, které již nevypadají z hlediska spotřebitele lákavě jako třeba starší ovoce a zelenina, zboží s deformovaným vnějším obalem, ale neporušeným vnitřním. Dále sem patří zboží, za něž dle nasmlouvaných dodávek již přišlo nové a je třeba pro ně uvolnit místo, respektive zboží, jemuž se blíží datum spotřeby či trvanlivosti. Případně sem patří zboží s chybějícím popisem v češtině či chybně označené jako například konzerva s vepřovým masem, jejíž obal chybně informuje o podílu masa či obsažené soli, nebo mražená kuřata či ryby, u nichž podíl ledu je vyšší, než odpovídá označené hmotnosti pevného podílu. I tyto naposledy zmiňované potraviny dříve musely být likvidovány, ačkoli jsou jinak bezpečné, v současnosti jsou podle sdělení České federace potravinových bank využity s tím, že potravinové banky zboží dále bezplatně distribuují s letákem, kde je správný popis výrobku v češtině, tak jak měl být uveden na obalu.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?