Kníže Rostislav to na Moravě neměl v devátém století vůbec lehké. Byl sice již křesťanem, ale v neustálém konfliktu s jiným křesťanem Ludvíkem Němcem. Občas se "mydlili" naprosto nekřesťansky. Ono to ostatně ve středověké Evropě nebylo až tak výjimečné. Když územím našeho státu táhl Ludvíkův dědeček Karel Veliký na Avary, tak se prý Frankové a Slované k sobě nechovali nepřátelsky. Moc dlouho jim to však nevydrželo a Karel mladší už se Slovany válčil a nakonec je přinutil platit tribut, což bylo takové středověké výpalné.

Ludvík Němec byl ovšem také pěkný ptáček. Cítil se možná ukřivděný, kdo ví. Jeho otec Ludvík I. Pobožný za své vlády totiž neudělal příliš rozumný krok. Formálně sice dodržoval Ordinatio Imperii neboli říšský řád, který předpokládal spoluvládu jeho nejstaršího syna Lothara I. jako krále spolu s podřízenými králi, Ludvíkovými mladšími syny, tedy oním Ludvíkem Němcem a Karlem, kterému se říkalo Holý. Leč prakticky Ludvík I. upřednostnil Karla, jenž byl nejmladší, což mezi bratry udělalo zlou krev. Ještě za svého života se Ludvík I. dostal do sporů se svým nejstarším synem Lotharem.

A po Ludvíkově smrti nastala mela. Lothar chtěl svá císařská práva podle říšského řádu a jeho mladší bratři se proti němu spojili. Což nemělo za následek nic jiného než konec velké franské říše, sjednocené před lety Karlem Velikým.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?