Weinsteinův případ lze s jistotou označit za nejdiskutovanější kauzu posledních dvou let. Vše začalo v říjnu 2017, kdy americký deník The New York Times přišel s odhalením, že pětašedesátiletý producent po několik desetiletí obtěžoval herečky, modelky a zaměstnankyně své firmy. Byl to o to větší šok, že Harvey Weinstein a jeho společnosti za léta existence nasbíraly tři stovky oscarových nominací a přivedly na svět takové klenoty jako je třeba kultovní tarantinovka Pulp Fiction. Pro Ronalda S. Sullivana − prvního černého Američana, který stanul v čele jedné z kolejí na Harvardu − se Weinstenův příběh stal důležitým v lednu 2019, kdy se přidal k režisérově týmu obhájců.

Jeho rozhodnutí na univerzitní půdě vyvolalo vlnu pobouřených reakcí, a to především ze strany studentů. Nelíbilo si jim, že svou prací údajně snižoval závažnost tématu sexuálního zneužívání. Vedení Harvardovy univerzity v půlce května následně oznámilo, že Sullivanovi letos v létě neprodlouží smlouvu, na základě které společně se svou ženou kolej Winthrop posledních deset let vedl. Jestli to přímo souviselo s protestem studentů kvůli kontroverznímu případu, v dopise prezident Harvardu nenapsal. Stálo v něm jen, že se manžele rozhodl odvolat z "řady důvodů".

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?