Právnické fakulty nevychovávají mladé právníky k tomu, aby dokázali obstát v digitálním světě, myslí si María González-Espejo García. Bez znalosti moderních technologií a schopnosti s nimi pracovat jsou ale právníci ztracení. Gozález-Espejo García to chce změnit. Ve Španělsku proto založila Institut právních inovací, který má podporovat digitální transformaci právního trhu. Od loňska je také viceprezidentkou Evropské legaltech asociace.

Pocházíte ze Španělska. Jakému zájmu se tam těší nové právní technologie?

V posledních letech se tam o ně právníci začínají hodně zajímat. Příkladem může být poslední kongres španělské advokacie. Koná se jednou za dva roky a účastní se ho přes dva tisíce lidí. Ten letošní se celý zabýval inovativními technologiemi a novými přístupy k řízení lidí. Před dvěma lety se přitom technologií dotkl jen letmo, navíc velmi málo ve vztahu k právním tématům. Také profesní komory, kterých ve Španělsku působí přes osm desítek, deklarují, že technologie považují za téma.

Jsou v Evropě velké rozdíly v tom, jak advokátní kanceláře pracují s technologickými novinkami, potažmo jak moc je využívají v každodenní práci?

Kvalitní technologické nástroje vznikají hlavně v zemích, kde má informatika tradici. Skupina velmi schopných vývojářů, kteří pracují na inovacích nejen pro právní sektor, funguje například na Ukrajině. Naopak v Německu mají inovace velmi omezené pole působnosti. Je tam poměrně rigidní legislativa, která advokátům brání, aby vyvíjeli aktivitu v oblasti informatiky. Obecně ale platí, že nové technologie se v evropském právním sektoru chytají jen velmi pomalu. Právníkům totiž chybí impulz, který by je ke změnám přiměl. Mají dostatečné příjmy, a tak nemají potřebu něco měnit.

Počet start­-upů, které vyvíjejí aplikace a programy pro právníky, přesto v posledních dvou třech letech výrazně roste. Čím to je?

Počet legaltech start­-upů sice roste, ale znám jen velmi málo těch opravdu úspěšných. Ve Spojených státech je to RocketLawyer, ve Španělsku Reclamador. Banky a další investoři do nich vložili peníze a oni díky tomu dokázali rozjet výdělečné projekty. Jenže takových úspěšných právních projektů je na celém světě maximálně stovka.

Co rozvoj legaltechu nejvíce brzdí? Je to jen nezájem právníků?

Velkým problémem trhu s právními technologiemi je to, že každý nástroj, každá aplikace se musí kvůli rozdílům v zákonech specializovat na určitou zemi, jurisdikci. Právní aplikace jsou složité, jejich vývoj je drahý, a aby se zaplatily, potřebují velký trh. To ale v Evropě chybí. Ani v Evropské unii nejsou až na výjimky v oblastech, které upravuje unijní nařízení, právní akty stejné. Problémem je také rozdílný jazyk a kultura. Německý trh má jiné potřeby než španělský nebo francouzský. To vývoj nových technologií komplikuje.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?