Centrem pozornosti každého právníka, který se věnuje správnímu právu, je rozhodovací činnost sedmičlenného rozšířeného sená­tu Nejvyššího správního soudu.1 💬 Někdy se říká, že právě tento senát je tím "skutečným nejvyšším soudem" v oblasti správního soudnictví. Je to jeho judikatura, která reálně zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování2 💬 Nejvyššího správního soudu, správních úseků krajských soudů a správních orgánů.3 💬 Z těchto důvodů uvádíme přehled toho nejzajímavějšího z judikatury rozšířeného senátu za rok 2018 a prvních pět měsíců měsíců roku 2019.

Rozšířený senát ve vymezeném období rozhodl celkem v 18 věcech.4 💬 V šesti případech sám rozhodl danou věc meritorním rozsudkem. V jedné kauze přímo rozhodl spornou otázku příslušnosti soudu.5 💬 Jednou se rozhodl obrátit na Soudní dvůr EU s předběžnou otázkou.6 💬 V šesti věcech zaujal sjednocující právní názor a s tímto právním názorem vrátil případ postupujícímu tříčlennému senátu. Celkem čtyřikrát pak neshledal svoji pravomoc o věci rozhodovat.

Vedou procesní záležitosti

Škála témat, kterým se rozšířený senát věnoval, byla velmi široká. Drtivou převahu měly procesní záležitosti.

Hmotnému právu se rozšířený senát věnoval prakticky jen ve věci týkající se porušování dotačních podmínek, kterou čtenářům jako zřejmě nejhodnotnější rozhodnutí ve vymezeném období detailněji přiblížíme dále. Spíše o otázky dokazování pak šlo ve věci týkající se orientační dechové zkoušky a jejího dopadu na posuzování ovlivnění řidiče požitým alkoholem.7 💬

Každopádně však z rozhodovací činnosti rozšířeného senátu ve vymezeném období plyne, že jsou to hlavně otázky procesního práva, ve kterých lze spatřovat nejednotnost judikatury i praxe správních orgánů. Sedm právních vět, které rozšířený senát ke svým rozhodnutím připojil, se týkalo výkladu procesních ustanovení soudního řádu správního.

Čtyři další rozhodnutí se týkala posouzení, zda určitý akt správního orgánu je rozhodnutím ve smyslu § 65 odstavce 1 soudního řádu správního, které lze napadnout žalobou proti rozhodnutí, či nikoliv. Lze tak konstatovat, že soudní řád správní má i více než 16 let po nabytí účinnosti stále mnoho nevyjasněných míst, což může být pro mnohé překvapující.

Může rozšířený senát změnit svůj názor?

Přehled věcí, které byly rozšířenému senátu předloženy a ve kterých doposud nebylo rozhodnuto8 💬, vyvolává velká očekávání, protože mnohé z nich mají potenciál být přelomovými. Dokonce nelze vyloučit, že se poprvé v historii stane, že rozšířený senát přehodnotí svůj vlastní dříve vyslovený názor. Hned dva tříčlenné senáty9 💬 totiž napadají rozhodnutí rozšířeného senátu ve věci známé jako "Kopřivnická vzorkovna olejů a maziv".10 💬 Podle tohoto rozhodnutí nelze souhlasy vydávané podle stavebního zákona11 💬 považovat za rozhodnutí napadnutelná žalobou proti rozhodnutí. Souhlasy podle stavebního zákona totiž podle rozšířeného senátu rozhodnutím nejsou. Dle stále platného názoru je proto možné se proti nim bránit jen zásahovou žalobou, která má svá procesní specifika.

Je otázkou, zda lze proti názoru rozšířeného senátu brojit před ním samým a zda má tento senát v takovém případě pravomoc. Z textu § 17 odstavce 1 soudního řádu správního lze dovodit, že pravomoc má. I rozhodnutí rozšířeného senátu totiž lze podřadit pod pojem "rozhodnutí Nejvyššího správního soudu", z něhož plyne právní názor, se kterým se neshoduje právní názor, k němuž při rozhodování později dospěl jiný senát Nejvyššího správního soudu, a proto věc rozšířenému senátu postupuje. Navíc z obou postupovacích usnesení, která napadají usnesení rozšířeného senátu ve věci "Kopřivnická vzorkovna olejů a maziv", plyne, že tento judikatorní názor s ohledem na následný vývoj − včetně judikatury Ústavního soudu − v praxi neobstál.

Přitom opět nejde o nic menšího než kritéria pro rozhodnutí ve smyslu § 65 odstavce 1 soudního řádu správního, jejichž naplnění se v praxi mnohdy může rovnat věštění z křišťálové koule. Rozšířený senát by proto mohl využít tuto příležitost a judikaturu k tomuto tématu definitivně vyjasnit.

Pokud tak učiní, způsobí tím ovšem jinou trhlinu. V jistém smyslu podlomí sílu právní jistoty spojené se svými vlastními rozhodnutími. Shledá-li rozšířený senát svoji pravomoc a připustí tím, aby tříčlenné senáty napadaly jeho vlastní právní názory, může to vést k tomu, že rozhodnutí rozšířeného senátu již nebudou do budoucna pojímána jako definitivní sjednocující tečka ve vývoji judikatury k určitým tématům.

Nejasnosti kolem kárných senátů

Neméně zajímavá v tomto směru bude i další doposud nerozhodnutá věc, ve které jde o otázku pravomoci rozšířeného senátu ve věcech projednávaných kárnými senáty podle zákona o kárném řízení se soudci, státními zástupci a soudními exekutory.12 💬 Do momentu, než jeden z kárných senátů postoupil rozšířenému senátu věc, ve které identifikoval dva protichůdné názory z kárné judikatury k otázce vymezení skutku, zřejmě nikoho nenapadlo, že by to vůbec bylo možné. Daný kárný senát však předkládá silnou argumentaci, proč má rozšířený senát v kárných věcech pravomoc.

Přesto je otázkou, zda zákonodárce skutečně při přijímání zákona o kárném řízení pomýšlel na to, že by i kárné senáty měly mít možnost se na rozšířený senát obrátit. Lze se ptát, zda je kárný senát skutečně "senátem Nejvyššího správního soudu", o kterém hovoří § 17 odstavec 1 soudního řádu správního. Dřívější kárná judikatura je totiž za takové senáty nepovažuje s ohledem na odlišnost jejich složení a odlišnou procesní úpravu.13 💬


Vybrané procesní otázky, které řešil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (od ledna 2018 do května 2019)

Otázka: Jsou exekuční příkaz vydaný podle § 178 daňového řádu a rozhodnutí o námitce podle § 159 daňového řádu rozhodnutími ve smyslu § 65 odstavce 1 soudního řádu správního, které lze ve správním soudnictví napadnout žalobou proti rozhodnutí?

Odpověď: O rozhodnutí podle § 65 v obou případech jde. Námitku podle § 159 daňového řádu však není třeba vyčerpat před podáním žaloby ve správním soudnictví.

◼ Usnesení NSS ze dne 19. 2. 2019, č. j. 1 Afs 271/2016−53.

Otázka: Může správní soud odmítnout žalobu, opomněl-li zmocněnec žalobce své zmocnění doložit přes jemu adresovanou výzvu soudu, se kterou se však soud nikdy neobrátil na samotného žalobce?

Odpověď: Takovou žalobu lze odmítnout, aniž by správní soud musel k doložení plné moci vyzývat vedle zmocněnce i zmocnitele.

◼ Rozsudek NSS ze dne 6. 2. 2019, č.j. 6 As 405/2017−33.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 40 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.