Mezinárodní obchodní komora ČR neboli ICC, které od ledna předsedáte, pořádá každoročně konferenci Prague Arbitration Days. Jedním z cílů této akce je propagace Prahy jako místa vhodného pro konání rozhodčího řízení. Co přesně může Praha oproti typickým destinacím, jako je Londýn nebo Paříž, v rozhodčím řízení nabídnout?

Praha je pro konání rozhodčích řízení a zejména ústních jednání, která jsou jejich součástí, mimořádně vhodné místo. Je zde veškeré možné vybavení − dostatek tlumočníků, vybavené zasedací místnosti ve vysokém standardu za relativně nižší ceny než v zahraničí. Jen náklady na ústní jednání například v Londýně jsou až čtyřikrát vyšší než v Praze. Praha také nabízí velmi dobré letecké spojení se zahraničím a co je nejdůležitější, tak jsou zde odborníci, kteří mají s arbitrážemi velmi dobré a rozsáhlé zkušenosti. Jsou jazykově dobře vybaveni a jsou i znalí zahraničních arbitrážních pravidel různých institucí.

Proč tedy podniky pro konání mezinárodní arbitráže stále volí známá místa, jako je Londýn, Paříž, Stockholm nebo Ženeva?

Souvisí to s obecným povědomím, že se arbitráže konají v Londýně, v Curychu a těch dalších známých místech. Při uzavírání obchodních smluv strany řeší podstatu kontraktu a příliš nedbají na způsob řešení sporu, který ještě ani nevznikl. Dávají do smlouvy rozhodčí doložku často automaticky. V mnoha případech stáhnou z internetu znění, které doporučuje některá rozhodčí instituce, a v rámci zažitých postupů tam dají to tradiční místo. Velká arbitrážní místa navíc investují nemalé částky do vlastní propagace a neustále soupeří mezi sebou, aby přitáhla co nejvíce zahraničních arbitráží. Proto se i my v ICC Česká republika snažíme Prahu více zpropagovat, aby se dostala do obecného povědomí podniků a byla také využívána pro arbitráže automaticky.

Zmínil jste, že Praha je pro konání arbitráže výrazně levnější než třeba Londýn. Co všechno vlastně cenu arbitráže ovlivňuje?

V rámci celého průběhu arbitráže existuje několik typů nákladů. Zaprvé po celou dobu arbitráže strany sporu vynakládají peníze na svoje právní zástupce. To je jeden z nejvyšších nákladů v mezinárodní arbitráži. Další náklady jsou potom na rozhodčí senát a instituci. Pokud se rozhodčí řízení koná při některé stálé instituci, jako je i ICC, platí se jí jeden poplatek, z nějž jsou pak hrazeni i rozhodci. Pokud se koná ad hoc arbitráž, tak strany rozhodce platí přímo podle smlouvy, kterou s nimi uzavřou, často podle hodinových sazeb. Další náklady je potom třeba vynaložit na samotné konání ústního jednání, kde je potřeba zorganizovat jak jednací místnost, tak veškerou techniku, zapisovatele a podobně.

O jaké částky tedy obvykle jde?

Říci přesná čísla je velmi složité, protože každý spor je jiný, strany k němu přistupují různě. Nicméně nebývá výjimkou, že se celkové náklady na vedení mezinárodní arbitráže pohybují v řádech jednotek až desítek procent z hodnoty sporu, a to i v případě, že hodnota sporu je v řádech stovek milionů až miliard korun.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?