V minulém čísle magazínu Právní rádce jsme představili aktuální legislativní práce na rekodifikaci veřejného stavebního práva a rozebrali první tři oblasti, které jsou předmětem rekodifikace.1 💬 Šlo konkrétně o institucionální změny, úpravy v oblasti územního plánování a návrhy týkající se stavebního práva hmotného. V tomto článku bychom rádi splnili svůj slib a v obdobném duchu rozebrali zbývající oblasti rekodifikace, jimiž jsou:

  • elektronizace stavební agendy,
  • povolovací proces a
  • soudní přezkum činností stavebního úřadu a územně plánovací dokumentace.

Je třeba opět upozornit, že následující text nelze pojímat jako úplný popis všech navrhovaných změn. Hlavním cílem obou našich článků je přiblížit čtenářům obecný rámec rekodifikace a vybrané konkrétní otázky, které považujeme za nejstěžejnější či nejzajímavější z pohledu stavebně právní praxe.

Elektronizace stavební agendy

Přestože se píše rok 2019, v České republice doposud neexistuje ucelený informační systém pro výkon stavebních agend, který by občanům zpřístupnil všechny potřebné informace kdykoliv on-line. Takový informační systém by zjednodušil i práci orgánů stavební správy, které by si již nemusely přeposílat papírově vedený spis, jako je tomu v dnešní praxi, což samozřejmě prodlužuje všechna řízení vedená podle stávajícího stavebního zákona. Jestliže hlavním prvkem rekodifikace je procesní nastavení systému povolování staveb, pak elektronizaci lze v této perspektivě chápat jako nástroj jeho účinného fungování. Proto bude muset navazovat na požadavky nového systému povolování staveb, neměla by ale jejich nastavení ovlivňovat. Elektronizace v neposlední řadě povede k účinné kontrole postupů veřejné správy a bude pojistkou proti zneužití procesního práva. Je samozřejmé, že elektronizace nebude levná. Digitalizace státní správy je nicméně cílem, ke kterému její podoba odpovídající tomuto století tak jako tak směřuje. Vynaložení souvisejících nákladů proto bude součástí cesty k tomuto cíli a nemělo by být překážkou pro zavedení elektronizace.2 💬

Nový informační systém bude umožňovat elektronické podání žádostí a návrhů či vyjádření skrze interaktivní formuláře nebo vkládaní dokumentace a dalších podkladů nutných pro řízení. Zjednoduší také nahlížení do spisu, přičemž bude muset zajistit ochranu práv účastníků řízení, od jejich soukromí, až po obchodní tajemství či autorská práva. Informační systém také bude plnit svoji informační funkci již před zahájením řízení. Umožní žadateli o povolení stavby, aby si prostřednictvím tohoto systému obstaral například stanoviska vlastníků dopravní a technické infrastruktury, případně neintegrovaných dotčených orgánů. Vlastníci nemovitostí pak budou moci využít služby takzvaného "hlídacího psa", který by je upozorňoval například na zahájení řízení týkajícího se jimi vlastněné nemovitosti.3 💬 Toto upozornění by mohlo mít formu SMS, datové zprávy nebo e-mailu.

Pro účely územního plánování ministerstvo pro místní rozvoj plánuje vytvoření národního geoportálu územního plánování. Tento geoportál by měl obsahovat veškeré výstupy územního plánování v České republice v otevřeném výměnném formátu. Nutností pak je sjednocení legend plánování, které by umožnilo koordinaci návrhů pro celé území České republiky. Národní geoportál územního plánování by mohl zahrnout i dnešní Evidenci územně plánovací činnosti. Jeho správcem by byl Ústav územního rozvoje, případně − pokud by došlo k integraci této dnešní organizační složky státu − Nejvyšší stavební úřad.

V oblasti povolovacího procesu by pak měl vzniknout Portál stavebníka jako hlavní komunikační platforma pro stavebníka a zúčastněnou veřejnost. Portál stavebníka by měl veřejnou a neveřejnou část. Měl by také obsahovat zdroje referenčních dat potřebných pro přípravu a podání žádosti o povolení stavby, včetně souvisejících procesů získání stanovisek a vyjádření jak stavebních úřadů, tak dotčených orgánů, případně dalších účastníků řízení. V rámci informačního systému budou veřejně dostupné informace o stavu daného řízení, respektive informace o jednotlivých úkonech účastníků řízení a stavebního úřadu. Publikace v informačním systému bude mít ve stanovených případech důsledky pro běh lhůt.

Navrhovaný stavební informační systém by měl pracovat se čtveřicí datových úložišť, kterými jsou:

  • datové úložiště rozhodnutí, kolaudací a vyjádření dotčených orgánů,
  • datové úložiště projektové dokumentace,
  • národní geoportál územního plánování a 
  • datové úložiště Digitální technická mapa.

Tato krátce popsaná koncepce elektronizace stavební agendy by měla podle předkladatele znamenat celkové zefektivnění výkonu veřejné správy a tím také zvýšení konkurenceschopnosti České republiky v mezinárodním prostředí. Lze ji označit dokonce za nezbytnou podmínku dosažení cíle rychlého a efektivního povolovacího procesu.

Změny v povolovacím procesu

Jediné jednotné správní řízení, které je vedené specializovaným stavebním úřadem a směřuje k vydání jediného rozhodnutí o povolení stavby ve stanovené lhůtě. Navíc s jasně stanoveným následkem v případě jejího nedodržení a s následným účinným a efektivním soudním přezkumem. Tak lze shrnout zřejmě primární cíl, který si předkladatel rekodifikace veřejného stavebního práva vytyčil. Současný stav povolovacího řízení v podobě územního řízení a stavebního řízení, či jejich alternativ, totiž zpomaluje a podrývá efektivitu celého rozhodovacího procesu povolování staveb. Je nevýhodný i pro dotčenou veřejnost, která by naopak měla mít možnost dát souhrnné připomínky a námitky k dané stavbě v jeden okamžik. Konstrukce jediného jednotného řízení zakončeného rozhodnutím o povolení stavby by proto mohla vést k cíli zkvalitnění, zjednodušení, zefektivnění a zrychlení povolovacího procesu. Předkladatel si od tohoto kroku slibuje i zvýšení právní jistoty žadatelů o povolení stavby a dotčených osob.

Jaké by tedy měly být podle návrhů řešení obsažených ve věcném záměru základní kontury nového povolovacího procesu?

Před zahájením řízení by se mohl uplatnit institut předběžné informace. Stavební úřad či neintegrované dotčené orgány budou poskytovat každému na žádost předběžnou informaci o tom, zda a za jakých podmínek lze zamýšlenou stavbu či změnu stavby realizovat, jaké podklady je potřeba získat a jaký bude okruh účastníků řízení. Dále budou mít povinnost poskytnout konzultace při vypracování projektové dokumentace. Poskytnutá předběžná informace bude platit dostatečnou dobu, tedy například dva roky ode dne jejího vydání, pokud v této lhůtě nedojde ke změně podmínek, za kterých byla vydána. V návaznosti na poskytnuté informace by si žadatel v projektové fázi mohl zajistit vypracování bezvadné žádosti se všemi přílohami či obstarat souhlasy všech účastníků řízení s povolením stavby. V takovém případě bude stavební úřad moci vydat rozhodnutí o povolení stavby jako první úkon v řízení nebo bude možné uzavřít veřejnoprávní smlouvu nahrazující rozhodnutí o povolení stavby.

K samotnému posuzování stavebních záměrů věcný záměr uvádí, že vznikne definice pojmu "stavba", zahrnující vše, co nyní spadá do pojmu "stavební záměr". Stavby, které nebudou naplňovat definici pojmu "stavba" v novém stavebním zákoně, případně stavby, které nový stavební zákon výslovně nevyjme z povolovacího režimu, by nepodléhaly žádnému povolovacímu řízení.4 💬 O tom, zda se jedná o stavbu podléhající povolovacímu řízení, by v případě pochybností či na žádost žadatele závazně určil příslušný stavební úřad ve formě stanoviska (obdobně jako v § 3 odst. 2 stavebního zákona) či ve formě předběžné informace.

Stavby podléhající povolovacímu režimu pak podle věcného záměru bude možné povolit dvěma způsoby:

  • v jednotném řízení o povolení stavby se závaznou lhůtou 30 dní pro vydání rozhodnutí,
  • na základě uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující rozhodnutí o povolení stavby.

Jednotné řízení o povolení stavby má představovat integraci dnešního územního řízení či jeho alternativy, stavební řízení či jeho alternativy, posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona EIA, řízení podle zákona o integrované prevenci a další řízení o vydávání závazných stanovisek podle složkových zákonů. Výsledkem tohoto řízení bude povolení stavby nebo rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení stavby. V případě povolení stavby, které nabude právní moci, může stavebník začít realizovat stavbu.

Novinkou oproti stávajícímu stavu bude úprava závazných lhůt pro vydání rozhodnutí stavebního úřadu. Předkladatel navrhuje přijmout právní úpravu, podle které by v případech, v nichž stavební úřad v prvním stupni nerozhodne bez zbytečného odkladu a ani v zákonem stanovené závazné lhůtě, tedy například v rámci 30 dnů, informační systém automaticky vygeneroval rozhodnutí o povolení stavby. Základní náležitosti povolení stavby by automaticky informační systém převzal z informací uvedených žadatelem v žádosti o povolení stavby. To platí i pro obecné podmínky pro provádění stavby. Takto automaticky vygenerovaná rozhodnutí by neobsahovala odůvodnění.

Pokud by stavební úřad z důvodu vad žádosti přerušil řízení, pak by se závazná lhůta pro vydání rozhodnutí o povolení stavby přerušila a počala by běžet znovu od počátku od doplnění žádosti žadatelem v souladu s výzvou stavebního úřadu. Nový stavební zákon by dále obsahoval speciální důvody pro přerušení řízení, které by vedly k přerušení či stavění běhu závazné lhůty pro vydání povolení stavby.

Proti automaticky vygenerovanému rozhodnutí bude přípustné odvolání. I v odvolacím řízení by se pak uplatnila závazná lhůta pro vydání rozhodnutí. Její marné uplynutí by ovšem vedlo k jiným procesním následkům. V případě nedodržení závazné lhůty v odvolacím řízení by informační systém automaticky vygeneroval upozornění na nečinnost, které by obdržel žadatel a nadřízený orgán. Tomu by vznikla povinnost přistoupit k některému z opatření proti nečinnosti, které již dnes naše právo zná.5 💬

Stavebně právním procesním specifikem by pak bylo vyloučení možnosti odvolacího orgánu rozhodnout o zrušení rozhodnutí prvostupňového stavebního úřadu a vrácení mu věci k dalšímu řízení. Odvolací orgán by měl mít povinnost sám vždy rozhodnout o meritu věci, to znamená napadené rozhodnutí změnit či potvrdit.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.