Vytváření takzvaných regulatorních sandboxů či inovačních hubů je v poslední době spojováno s aktivním přístupem orgánů dohledu k podpoře inovací na finančním trhu. Česká národní banka tyto tendence vnímá, účastní se diskusí s orgány dohledu ze zemí, které inovační hub či regulatorní sandbox již vytvořily. Informuje se o výsledcích jejich činnosti, zejména pokud jde o přínosy a možná rizika pro spotřebitele, dopady na fungování trhu, kapacitní a organizační náročnost či případná reputační rizika. V této souvislosti je vhodné uvést, že zvolení konkrétní formy programu na podporu inovací se v některých evropských zemích odvíjí rovněž od preferencí vlády, respektive ministerstva financí a celkové hospodářské strategie země. Poměrně skromné parametry inovačních hubů v některých případech naznačují, že tyto programy plní spíše marketingovou roli, než aby přinesly zásadní změnu v komunikaci s účastníky trhu.

V regulatorním sandboxu je účastníkům trhu umožněno na základě předem schváleného testovacího plánu monitorovaného specializovaným organizačním útvarem odzkoušet poskytování inovativních produktů nebo služeb. Provozování sandboxů může znamenat, že orgány dohledu využívají národní diskrece při uplatňování regulatorních či dohledových pravomocí, například principu proporcionality. Na aplikaci pravidel stanovených evropskými předpisy se tyto diskrece nevztahují. Pro vytváření regulatorních sandboxů je zpravidla nutná také úprava kompetencí orgánů dohledu, protože činnost sandboxů může mít soutěžní dopady na finanční trh.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?