Americký psychiatr a terapeut Irvin Yalom píše ve svých vzpomínkách, jak na sklonku kariéry působí na jeho kolegy a pacienty už samotná jeho aura: "My lidé toužíme po moudrém vševědoucím bělovlasém stařešinovi. Pokud si mě vybrali, abych do té škatulky zapadl, klidně tu pozici přijmu. Někdo to dělat musí." Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský je na tom stejně. Po většinu života patřil dnes 75letý ve všech skupinách k nejmladším − mezi nadějnými talenty roku 1968, chartisty i porevolučními právníky − a teď se dožil role autority. V dnešní době dočasně chybějí moudří starci, protože předchozí umřeli a noví ještě nezestárli. Někdo to ale dělat musí a Pavel Rychetský si v tom vede dobře.

Otázka, kdo je nejvlivnější právník, mě zajímala vždycky. Ale ve smyslu intelektuálního vlivu: kdo je dnes tím, kdo vás dokáže ovlivnit nebo zviklat, protože "když to říká XY, tak na tom asi něco bude"? V roce 2007 na takto položenou otázku odpovídalo 51 právníků, přičemž na prvním místě se ocitl tehdejší místopředseda Ústavního soudu Pavel Holländer (s 27 hlasy). Po něm s 19 hlasy Karel Eliáš, který v té době ještě mimo novinářskou pozornost pracoval na novém občanském zákoníku. Holländera a Eliáše znal tenkrát mezi právními laiky málokdo, nedávali v té době rozhovory a za předcházejících deset let napsali jeden či dva články do médií hlavního proudu. Proto také jeden z respondentů anketě vytkl, že podporuje ješitnost a vytahuje do světla reflektorů někoho, kdo o to možná ani nestál.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?